Filmová dystopie Potomci lidí představuje surový pohled na hroutící se civilizaci blízké budoucnosti. Režisér Alfonso Cuarón stvořil mistrovské dílo plné promyšlených symbolů a odkazů na reálné historické události. Zásadní britské reálie se v temném příběhu prolínají s drsnou vizí totalitní společnosti.
Mužský problém
Knižní předloha britské spisovatelky P. D. Jamesové pracuje se zcela odlišným konceptem globální neplodnosti. V původním psaném textu nesou plnou vinu muži kvůli absolutní neschopnosti produkovat reprodukční buňky. Filmová adaptace tento klíčový prvek převrací a vinu za postupné vymírání celého lidstva přenáší výhradně na ženy.
Režisér se přitom záměrně vyhýbá jakémukoliv polopatickému vysvětlování příčin této celosvětové katastrofy. Považuje doslovné objasňování děje za otravný nástroj pro líné publikum a dává přednost absolutní nevědomosti všech zúčastněných.
Krvavá kamera
Vizuální stránka celého projektu sází na extrémně dlouhé a plynulé záběry evokující surový dokumentární styl. Filmaři našli hlavní inspiraci ve válečném dramatu Bitva o Alžír z šedesátých let minulého století. Tento náročný tvůrčí přístup vyžadoval maximální preciznost celého štábu a dokonalou choreografii herců i stovek komparzistů.
Během jedné z nejsložitějších akčních scén zasáhla čočku kamery umělá krev. Režisér chtěl celou složitou klapku okamžitě zastavit a hodiny pečlivých příprav zrušit. Jeho hlasitý povel ovšem zanikl v ohlušujícím hluku mohutné exploze přímo na place. Neplánovaný incident nakonec ve finálním sestřihu zůstal a sklidil obrovské uznání u odborných kritiků pro svou syrovou autentičnost.
Odkazy na realitu
Dystopický svět roku 2027 obsahuje obrovské množství detailních připomínek reálných společenských hrozeb. Vizuální podoba uprchlického tábora Bexhill například velmi věrně kopíruje nechvalně proslulé scény mučení vězňů z irácké věznici Abú Ghrajb.
Pozorný divák postřehne i znepokojivý hudební podkres v podobě písně s německým názvem Arbeit Macht Frei od kapely The Libertines. Stejný nápis přitom visel nad branami nacistických koncentračních táborů během hrůz druhé světové války.
Tvůrci si pohráli i s vývojem samotné britské monarchie. Těžkooděnci nosí helmy s iniciálami aktuálně vládnoucího krále Karla a tento fakt potvrzuje i jeden z pohozených novinových titulků v pozadí o nutnosti panovníkovy rezignace.
Londýnské panorama obohacuje digitálně dodaný mrakodrap The Shard. Jeho stavba ve skutečnosti začala až tři roky po natáčení tohoto ambiciózního snímku. Hlavní hrdina navíc obléká mikinu s logem londýnských olympijských her, přestože olympiáda byla v době produkce teprve hudbou daleké budoucnosti.
Zvířecí náhrada
Absence dětského křiku a smíchu drtivě mění psychologii celé hroutící se lidské populace. Prakticky každý filmový obraz obsahuje nějaké zvíře, nejčastěji obyčejného psa nebo kočku. Režisér tak do vizuální podoby otiskl velmi důležitý motiv z původní literární předlohy. Lidé své domácí mazlíčky hýčkají a opečovávají jako přímou náhradu za ztracené potomky. Zoufalství bezdětné generace se přetavuje do absurdní upjatosti na čtyřnohé společníky a ti poslušně plní roli chybějících potomků.
Skrytá umělecká díla
Prostředí takzvané Archy umění umístěné v masivní elektrárně Battersea překypuje kulturními odkazy. Kolem industriální budovy se vznáší obrovské nafukovací prase z obalu slavného hudebního alba Animals od skupiny Pink Floyd. Filmový příběh se odehrává přesně v roce padesátého výročí vydání této ikonické desky.
Obrovské betonové interiéry ukrývají originální díla populárního britského streetartového umělce Banksyho. Na zdech lze spatřit jeho slavnou šablonu líbající se dvojice policistů i obraz malého chlapce nahlížejícího do výlohy zničeného obchodu.
Historická socha Davida se ve filmu objevuje s podivně uříznutou nohou. K tomuto neobvyklému kroku tvůrce inspiroval skutečný italský novinový článek o postupné a nevratné ztrátě tamního kulturního dědictví. Odborníci na speciální efekty proto slavnému mramorovému dílu končetinu v postprodukci digitálně amputovali a dodali tak fiktivnímu světu další vrstvu hmatatelného úpadku.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Potomci lidí můžete zhlédnout na Primě v neděli 1. března od 22:00.
