Pohádka Princ Mamánek je netradiční příběh o princi Ludvíkovi Otomarovi Karlu XII., který se musí poprvé v životě postavit světu mimo své pohodlí. Režisér, scenárista i skladatel Jan Budař tu vypráví o dospívání, strachu, lásce i dobrodružství způsobem, který spojuje vážná témata s očima dítěte. Televizní premiéru sledovalo přes milion diváků.
Princ Ludvík je velmi spjatý se svou milující matkou královnou Ludmilou, ale ve svých devětatřiceti letech je stále nezkušený a bojí se skoro všeho. Aby ho král Radomil navedl na správnou cestu, daruje mu nečekaný „překvapení dárek“.
Ráno se probudí v lese v obyčejných šatech a je poslán na cestu světem v doprovodu drsného rytíře Hudrovala. Na velkém putování potkává mocného čaroděje, čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt a učí se, co je život skutečně zač. A možná najde i lásku svého života. Zda na to stačí, bude muset ukázat nejen princ, ale i jeho rodiče.
Když osud mění obsazení a příběh prochází změnami
Původní plány na obsazení role krále a královny byly jinak velkolepé. Mít herce jako Josefa Abrháma a Libuši Šafránkovou v hlavních rolích znělo nadějně, ale film se několikrát odložil kvůli finančním potížím. Nakonec oba kvůli zdravotním komplikacím odmítli a krátce poté oba zemřeli na následky rakoviny. Náhradní role tak dostali Martin Huba a herečka Jana Nagyová. Podobný osud potkal i další potenciální hosty filmu: Milan Lasica odmítl roli hrobaře a role Hudrovala byla původně psána přímo pro Ondřeje Vetchého.
Natočit pohádku nebylo snadné ani z hlediska financí. Natáčení se mělo původně rozběhnout už v roce 2016, ale projekt nedostal potřebný grant. Teprve podpora Státního fondu kinematografie ve výši čtyř milionů korun umožnila, aby se film posunul dál. I přesto scénář prošel několika úpravami a byl konzultován i se Zdeňkem Svěrákem. Byl čten i dětem, jejichž reakce byly vesměs nadšené, což režiséra ujistilo v tom, že pohádka míří správným směrem.
Hudba, lokace a malé filmové perličky
Jan Budař se po patnácti letech vrátil ke komponování filmové hudby právě díky tomuto filmu. Kromě jeho originálních skladeb zazní v pohádce i známé melodie vážné hudby, například árie Nessun dorma a E lucevan le stelle z oper Pucciniho, Tanec komediantů od Bedřicha Smetany nebo Vivaldiho Jaro ze Čtvero ročních období. Atmosféra filmu se tak spojuje s hudebními vrstvami, které diváky přenášejí do kouzelného světa. Hudbu pro film hrála Filharmonie Brno.
Natáčení probíhalo na řadě malebných míst. Jan Budař dostal nápad natočit pohádku po návštěvě zámku Dětenice, kde se nakonec také část filmu točila. Další lokace zahrnovaly jih Moravy, Žehrovskou oboru v Českém ráji či lesy v okolí Kokořína. Natáčelo se i v lednicko-valtickém areálu. V mžiku, kdy se Ludvíkovi v lese zjeví jeho rodiče na trůnech, lze dokonce postřehnout špatně vymazaný efekt zeleného plátna, který lehce „pohlcuje“ trůn královny.
Divácký úspěch, generace a nostalgie
Televizní premiéru pohádky na stanici ČT1 sledovalo 1,26 milionu diváků starších patnácti let. To ji pasovalo na nejsledovanější pořad sobotního večera i celého dne. Pro mnohé diváky se Princ Mamánek stal filmem, který dokázal spojit nostalgii za dětstvím, humorné situace i vážnější témata o strachu, dospívání a rodinných vztazích. Názory na film jsou ale rozporuplné a dělí diváky na dva tábory.
A přestože je princ jeden z nejstarších českých pohádkových princů a film začíná jeho devětatřicátými narozeninami, i dnešní generace nachází v jeho příběhu něco, s čím se mohou ztotožnit.
Další filmové zajímavosti najdete tady.
Snímek Princ Mamánek můžete zhlédnout na ČT1 v pátek 2. ledna od 16:15.
