Je to klenot české kinematografie, ze kterého hlášky citují celé generace. Kriminální komedie Rozpuštěný a vypuštěný působí na plátně jako dokonalá harmonie humoru Járy Cimrmana. Realita natáčení však měla k idyle daleko. Zdeněk Svěrák se cítil podvedený, Zdeněk Srstka se stal obětí krutého žertu a režisér Ladislav Smoljak měl být tak nesnesitelný, že s ním jeho nejbližší spolupracovník odmítal léta promluvit.
Stará škola kriminalistiky se střetává s mladickým nadšením uprostřed mizející Prahy. Zkušený inspektor Trachta a jeho naivní učeň Hlaváček rozplétají případ, který smrdí podvodem a zázračnou mastí na růst vlasů. Továrník Bierhanzl se vypařil, stejně jako jeho plešatí zákazníci, kteří po sobě zanechali jen podivné pohlednice. Stopy vedou do tajemného sanatoria, kde se dějí věci, nad kterými zůstává rozum stát a kde se fyzikální zákony ohýbají ve prospěch zločinu.
Zhrzený autor a roky mlčení
Zdeněk Svěrák měl o filmu jasnou představu. Chtěl hrát inspektora Trachtu, roli, kterou důvěrně znal z divadelních prken hry Vražda v salonním coupé. Ladislav Smoljak měl však jiný plán. Jako režisér chtěl vsadit na profesionální herce a roli svěřil Jiřímu Zahajskému. Svěrák ustoupil a brousil si zuby alespoň na postavu hajného Hlaváčka. I tady ale narazil. Smoljak upřednostnil Rudolfa Hrušínského.
Pro Svěráka to byla studená sprcha. Nakonec mu zbyla jen malá, i když výrazná role průmyslového básníka Jelínka. Autor scénáře se cítil, jak sám přiznal, „dožrán“. Potřeboval dokázat, že hrát umí, a tak se z trucu spojil s Vítem Olmerem a natočil snímek Co je vám, doktore?. Dusno mezi oběma protagonisty Divadla Járy Cimrmana bylo hmatatelné. Kvůli sporům při natáčení spolu Svěrák a Smoljak nepromluvili jediné slovo celé tři roky. Ke smíru došlo až před přípravou filmu Nejistá sezóna.
Kachny, kachny, kachny…
Zdeněk Srstka, představitel Bedříška, se domníval, že ho čeká pohodová práce. Měl v podstatě jediné slovo textu. Režisér Smoljak byl ale pověstný perfekcionista. Když viděl Srstku, jak v hospodě mastí karty s Rudolfem Hrušínským, okamžitě ho vyhnal. Donutil kaskadéra, aby někde v klidu piloval výslovnost slova „kachny“.
Kolegové ze štábu si navíc ze Srstky udělali dobrý den. Vyčítali mu, že neumí text, přestože žádný scénář nedostal. Když pak konečně nahlédl do papírů a zjistil, že jeho role spočívá v opakování jednoho slova a závěrečného mumlání, pochopil, že naletěl. Ve filmu si pak v pozadí stěžuje větou, která přesně vystihovala jeho pocity: „Podívejte, co mi to udělali.“
Rodinná terapie před kamerou
Vlastimil Brodský se do role kloboučníka Oulíka nehrnul. Účast přijal jen kvůli svému synovi Markovi, který hrál praktikanta Hlaváčka. Chtěl ho podpořit, ale na place to mezi nimi jiskřilo specifickým rodinným humorem. Marek Brodský své repliky záměrně drmolil a říkal potichu. Když se ho otec zeptal, proč to dělá, dostalo se mu upřímné odpovědi. „Abys neslyšel, jak hraju blbě,“ měl trefně odpovědět syn.
Marek přitom nebyl první volbou. Roli měl původně hrát Petr Brukner nebo Miloň Čepelka. Nakonec ale zvítězila snaha o omlazení obsazení. Do filmu se dostaly i dcery Ladislava Smoljaka, Kateřina a Alžběta, které si zahrály dívky postávající na ulici.
Boty z bazaru a historický omyl, který nebyl
Josef Abrhám, který exceloval v roli profesora Žaluda, projevil svou hrdost v kostymérně. Odmítl si obout boty, které byly uvnitř podepsané jménem Petr Nárožný. Ten měl totiž roli hrát původně. Abrhám si raději za vlastní peníze koupil jiné boty. Po natáčení je pak prodal komparzistovi za plnou cenu.
Pozorným divákům neunikly tramvajové koleje a troleje v Karmelitské ulici, což se zdálo jako hrubá historická chyba. Děj se odehrává na přelomu 19. a 20. století. Překvapivě jde o historicky věrný detail. Koňka zde jezdila už od roku 1883 a elektrifikace proběhla kolem roku 1900. I když je uchycení trolejí ve filmu moderní, samotná přítomnost drátů v historické Praze není nesmysl.
Režisér v nemilosti
Původní název snímku zněl Sedm zásad inspektora Trachty a na režisérskou stoličku měl usednout Jiří Menzel. Ten už měl za sebou úspěchy, ale na Barrandově byl v té době na černé listině jako problémový tvůrce. Ústřední dramaturg Ludvík Toman jeho angažmá striktně zamítl. Menzel později vzpomínal, jak se snažil projekt zachránit: „Takže jsem přišel za autory a řekl jim, aby oslovili Oldřicha Lipského, jestli by to nechtěl točit.“ Ani Lipský ale přes cenzuru neprošel. Scénář musel jít na čas k ledu, než se ho ujal Ladislav Smoljak, a vznikla tak jedna z nejlepších českých komedií všech dob.
Snímek Rozpuštěný a vypuštěný můžete zhlédnout na AMC v sobotu 10. ledna od 13:10.
