Příběh mladé sestřičky a její rázné a zkušené mentorky z venkovského střediska dodnes patří k rodinnému stříbru tuzemské kinematografie. Snímek Sestřičky ovšem za oponou skrývá dramatičtější události ovlivněné zásahem cenzorů i hlubokou utajovanou romancí. Natáčení si totiž vyžádalo obrovské osobní sebezapření a navždy změnilo osudy všech hlavních aktérů.
Zděšení cenzorů
Zdevastované historické budovy v obcích Blevice a Žitná vyvolaly u tehdejších vládnoucích soudruhů absolutní paniku z mezinárodní ostudy a bleskově donutili tvůrce k potupné nápravě. Hned v úvodu celého filmu se tak musel povinně objevit jasný vysvětlující titulek o zasazení děje do padesátých let, aby si pobouřené publikum tuto neutěšenou budovatelskou realitu náhodou nespojilo s probíhající normalizací.
Láska držená pod pokličkou
Pro Alenu Mihulovou znamenalo získání vysněné role absolutní profesní zlom, kvůli kterému dokonce neváhala opustit pražské amatérské Aneb divadlo a rovnou před spuštěnou kamerou čerpala z naprosto autentických životních emocí. O čtyři dekády starší režisér Karel Kachyňa se totiž stal její vůbec první vážnou známostí a zpočátku čistě pracovní vztah velmi rychle přerostl v osudovou a nesmírně hlubokou lásku.
Zamilovaní partneři si svůj obrovský věkový rozdíl i velmi odlišné postavení ve filmové branži plně uvědomovali a tuto nutnou přísnou konspiraci zvládli udržet v dokonalé tajnosti neuvěřitelných deset let. Teprve po uplynutí této mimořádně dlouhé zkušební doby svůj utajovaný milostný vztah konečně oficiálně zpečetili pevným manželským svazkem.
Vajíčková dieta a koupel ve hnoji
Zkušená Jiřina Jirásková vzala začínající kolegyni pod svá ochranná křídla a po úspěšné hubnoucí vajíčkové dietě, kterou společně držely a díky níž zhubly, vyústilo jejich pevné osobní pouto v intenzivní přípravu na talentové zkoušky na divadelní fakultu. Samotná práce na venkovském place ovšem pro obě dámy představovala hotový očistec, což se naplno projevilo při jednom hodně nevydařeném pádu obou žen rovnou do čerstvého hnoje.
Po dokončení ostrého záběru však neměl štáb k dispozici vůbec žádné umývárny, takže zoufalé a zapáchající herečky musely plně spoléhat na obětavou pomoc okolních vesničanů. Skutečnou záchranu jim nakonec poskytla prodavačka z místního konzumu, která dámám pohotově přinesla modré plastové přepravky na mléko naplněné horkou vodou pro nezbytnou očistu.
Záchrana před likvidační pokutou
Těžká osobní krize nastala během natáčení intimnější večerní sekvence v ložnici, kde měla mladá herečka podle předloženého scénáře vyskočit na lůžko a následně odhodit vrchní díl. Totálně zablokovaná Alena Mihulová tento poměrně odvážný požadavek odmítla splnit, načež jí rozzuřený režisér tvrdě pohrozil okamžitou úhradou všech produkčních nákladů za zkažený natáčecí den z její vlastní kapsy.
Vyhrocenou atmosféru naštěstí s obrovskou grácií zachránila pohotová reakce Jiřiny Jiráskové, která obětovala svou léta budovanou důstojnost a před zkoprnělými osvětlovači i techniky zcela bez varování polonahá zatančila. Zaskočenou mladou herečku toto naprosto nečekané veřejné vystoupení okamžitě osmělilo k patřičné akci a požadovanou choulostivou scénu vzápětí s úsměvem a naprosto bezchybně zopakovala.
Toto nevídané přátelství zrozené v mimořádně krizových chvílích přetrvalo dlouhé roky a vyústilo v krásný společenský rituál navázaný na každé další televizní uvedení Sestřiček. Obě si totiž v daný večer vždy pravidelně telefonovaly pro upřímnou vzájemnou pochvalu za skvěle odvedenou filmovou práci a těchto čistě nostalgických hovorů proběhlo od slavnostní premiéry zhruba třicet.
Skryté detaily a omyly
Ve filmu neslyšíme hlas herečky Miroslavy Vydrové, v dabingu ji plně nahradila Zuzana Bydžovská a pěvecké party Ondřeje Vetchého obstaral hudebník Karel Zich.
Scenáristé do napjatých filmových dialogů propašovali nenápadnou zmínku, když hajný v podání Jiřího Růžičky nahlas informuje okolí o odjezdu manželky do jihočeských Hoštic. Touto nevinně pronesenou větou velmi nenápadně odkazuje na komedii Slunce, seno, jahody, kterou natáčel ve stejném kalendářním roce.
Omyl představuje také návštěva vesnického biografu s probíhající projekcí polského snímku Jak být milována z roku 1963, ačkoliv se děj filmu ve skutečnosti odehrává o celou dekádu dříve.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Sestřičky můžete zhlédnout na ČT1 v neděli 22. února od 15:50.
