Western Stopaři smrti nabízí divákům napínavý příběh o spravedlnosti a neústupné touze po odplatě. Hlavní roli šerifa si v tomto snímku z roku 1973 zahrál herec Richard Harris. Samotný vznik filmu se nakonec ukázal být téměř stejně dobrodružný jako jeho filmový děj, protože tvůrci museli řešit neplánované výměny štábu i zranění na place. Místo kaskadérů se navíc před kameru postavily samotné hlavní hvězdy a riskovaly vlastní zdraví.
Děj plný ztrát a touhy po odplatě
Příběh diváky zavede do městečka Santa Rosa. Místní strážce zákona Ir Killpatrick si užívá klidné odpoledne a učí svého synka Kevina chytat divoké mustangy do lasa. Do poklidného života ale náhle vtrhne skupina zločinců, kterou vede chladnokrevný zabiják Frank Brand. Během přepadení místní banky dojde k divoké přestřelce a Killpatrick celou tlupu zprvu přelstí i bez použití střelné zbraně. Brand se rychle ukryje v místnosti plné žen s dětmi a jako své hlavní rukojmí bere právě malého Kevina.
Zločinec si pod pohrůžkou ublížení dítěti velmi rychle vymůže vrácení svých mužů, zbraní i ukradených peněz z banky. Chlapce si bere s sebou jako osobní pojistku a plánuje ho propustit až daleko za hranicemi města. Zoufalá matka Katherin vyběhne z domu a pevně se pověsí na Brandovo koňské sedlo. Vůdce gangu ji bez milosti zastřelí a malého chlapce vzápětí bezcitně odhodí přímo pod kopyta pádících koní, kde dítě umírá. Žalem zcela pološílený Killpatrick opouští své šerifské povinnosti a vydává se bandu pronásledovat až za mexické hranice.
Zrušená produkce a pochybná herečka
Původní plány na realizaci tohoto filmu vypadaly úplně jinak. Scénář vychází z knižní předlohy jménem Riata, kterou napsal tvůrce Samuel Fuller. Tento autor si po dokončení jiného filmového projektu vzal na starost i režii a s celým štábem odcestoval pracovat do Španělska. Filmování se ale po pěti týdnech zcela zastavilo. Studio Warner Brothers utratilo téměř jeden milion dolarů a produkci nekompromisně ukončilo kvůli nespecifikovaným produkčním potížím.
Skutečným důvodem k tomuto radikálnímu kroku byly podle tvůrců nesmírně špatné první hrubé záběry z placu. Na jejich tristní kvalitě se podepsala především neschopnost neznámé francouzské herečky. Do projektu ji podle dostupných informací donutil obsadit velmi pochybný producent. Práva na zrušený snímek následně změnila majitele, příběh prošel kompletním přepisem a tvůrci vyměnili celý herecký ansámbl.
Z původní zamýšlené sestavy před kamerou zůstal pouze Richard Harris. Vztah mezi ním a původním režisérem Fullerem na place doprovázelo otevřené nepřátelství. Herec ovšem za jeho návrat do režisérského křesla usilovně bojoval.
Zlomené prsty a náročné kaskadérské výkony
Nové natáčení v mexických lokacích přineslo hercům řadu fyzicky namáhavých momentů. Během jednoho pracovního dne chyběl na place nemocný kaskadér a filmaři neměli dostatek času na shánění rychlé náhrady. Rod Taylor, Richard Harris a Al Lettieri nakonec nového režiséra přesvědčili o svých pohybových schopnostech a složité scény odehráli bez pomoci profesionálů. Richard Harris si při jednom z tvrdých pádů sedřel velký kus kůže na těle a Al Lettieri si při prudkém prorážení dveří zlomil prst na ruce.
Opačný a o poznání vážnější problém řešil na place Rod Taylor. Podle scénáře musel ve velké rychlosti spadnout ze hřbetu cválajícího koně. Režisér Barry Shear zvládl tento náročný kaskadérský kousek zachytit přesně hned na první pokus. Taylor si totiž při tvrdém dopadu na prašnou zem vykloubil rameno a jakékoliv další opakování scény už zkrátka nepřicházelo v úvahu. Právě on přitom v příběhu ztvárnil postavu bankovního lupiče, což pro něj představovalo hodně netypickou roli. Zavedené divácké vnímání naboural také Al Lettieri v úloze mexického muže zákona.
Odmítnutí muzikanti a úsporná hudba
Úplně první režisér filmu měl pro celou produkci vyhlédnuté velmi zajímavé tváře. Do důležitých rolí zvažoval obsadit herečku Juliet Berto a zpěváka Micka Jaggera. O hereckou účast na westernu velice stál i slavný hudebník Jim Morrison ze skupiny The Doors, autor projektu ale jeho snahu zamítl. Místo Roda Taylora pak produkce původně počítala s účastí oblíbeného Terence Stampa. Finální úpravy scénáře nakonec natolik změnily směřování příběhu, že se od výsledku původní scenárista Lukas Heller veřejně distancoval.
Pozorní diváci mohou ve filmu najít několik zjevných nedokonalostí. Ve scéně únosu syna je v pravém dolním rohu obrazu vidět zřetelný stín filmové kamery. Filmaři si také příliš nehlídali logickou návaznost jednotlivých záběrů. Když Killpatrick zabije nožem jednoho ze zločinců, jeho košile je celá pokrytá krví, ale v další scéně už jede na koni v naprosto čistém oblečení.
Během souboje u řeky v pozadí zřetelně stojí moderní betonový most. Studiu se také výrazně prodražily náklady a proto snímek jako hudební podkres využívá melodie ze staršího westernu Divoká banda.
Western Stopaři smrti vysílá program ČT2 13. září ve 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
