Čertí brko, výpravná česká pohádka z roku 2018, se zapsala do povědomí diváků nejen pohádkovým příběhem, ale i originálním ztvárněním pekla a lidských neřestí. Tvůrci si dali záležet na každém detailu – od castingu přes natáčecí lokace až po výběr čertova kohouta. Podívejme se na zákulisní zajímavosti tohoto filmu, které vás možná překvapí.
O čem pohádka je
Děj se odehrává v městečku Pytlov, ležícím na úpatí kopce Pervidle, kde si lidé žijí klidným životem – ať už jako sedláci, nebo řemeslníci. Netuší ale, že jejich hříchy jsou pečlivě evidovány pekelnou pobočkou pomocí kouzelného Čertího brka. Když pero přestane fungovat, Lucifer vyšle na zemi nezkušeného čerta Bonifáce, aby doručil nové.
Jenže sotva se Bonifác objeví, pero mu ukradne místní podvodník. Pytlov se ocitá v rukou šejdířů a lenochů, kteří nakonec dokážou spoutat i samotného Lucifera. Bonifác se tak musí postavit na vlastní nohy, zachránit peklo i městečko. A možná získat i srdce dívky jménem Markétka.
Jak čerti málem přišli o rohy
Původně tvůrci zvažovali, že čerti ve filmu nebudou mít žádné rohy, aby působili méně démonicky. Nakonec ale dali postavám alespoň malé růžky – jako jemnou připomínku jejich původu. Nešlo o jediné kompromisy při tvorbě. Herečka Judit Bárdos, která ztvárnila Markétku, měla během natáčení jazykovou koučku Janu Postlerovou, aby její čeština zněla co nejpřirozeněji.
Jednu z výrazných rolí ztvárnil i slovenský herec Marián Geišberg, v pohádce se objevil jako hostinský a Markétčin otec. Jeho výkon byl zároveň jedním z posledních, protože zemřel krátce před premiérou, a to 10. listopadu 2018 ve věku 64 let.
Natáčení v podzemí i bučinách
Filmový štáb se vydal na řadu malebných i netradičních míst. Mezi nejznámější patří zámek Ledeč nad Sázavou, Kutná Hora, nebo národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Právě ta sice oficiálně neleží v CHKO Blaník, ale spadá pod její ochranu.
Peklo bylo umístěno do hlubin bývalého kaolinového dolu u obce Nevřeň. Filmaři museli zbudovat nový vstupní portál, protože původní přístup vedl jen betonovou rourou. Díky tomu se z industriální památky mohla stát atraktivní lokalita i pro veřejnost. Luciferův sál vznikl 26 metrů pod zemí a ve filmu působí monumentálně.
Další scény se natáčely v lomech Alkazar a Kobyla, v obci Kozlov, v Moravských Křižánkách, Světnově a ve skanzenu Vychylovka.
Černý kohout, autorita a americké uznání
Největší symbol celé pohádky, tedy kouzelné Čertí brko, pochází z černého kohouta. A nejde o žádný trik. Filmaři použili skutečného kohouta indonéského plemene Ayam Cemani, které je celé černé včetně masa a kostí. V Česku se chová jen na dvou místech. Aby kohout ve filmu zvládl své herecké výkony, museli ho učit sedět bez pohnutí, což zabralo celé dva měsíce.
Ondřej Vetchý se v pohádkovém žánru vrátil k roli čerta po více než třiceti letech od snímku S čerty nejsou žerty. Tentokrát se chopil role Lucifera. Režisér Marek Najbrt si ho vybral kvůli jeho přirozené autoritě, která je podle něj nezbytná pro přesvědčivý výkon vládce pekel.
Film zaujal i zahraniční odborníky. Na festivalu Juniorfest jej viděl americký režisér John Stevenson, který po projekci uvedl, že jde o „zábavný, okouzlující a skvěle zahraný film, který potěší malé i dospělé diváky.“
Pohádku Čertí brko sledujte na ČT1 v neděli 21. prosince od 20:10.
