Ve sci-fi komedii Zítra vstanu a opařím se čajem z roku 1977 se herci museli vypořádat se zmatečným cestováním v čase a složitými vizuálními triky. Během práce na place je však mnohem více zaskočil kolega v nacistické masce, před kterým se Vladimír Menšík raději schovával pod nábytkem.
Cestování v čase překazí obyčejný rohlík
V roce 1996 nabízí pražská společnost Universum výlety do minulosti. Pilot časoprostorové rakety Karel Bureš (Petr Kostka) se nečekaně udusí pečivem, načež jeho identitu převezme plaché dvojče Jan. Netuší přitom, že se jeho bratr nechal uplatit skupinou starých nacistů, kteří chtějí do minulosti doručit vodíkovou bombu a zvrátit tak výsledek druhé světové války. Vlivem chybného výpočtu ovšem přistanou ve špatném roce a do Vůdcova bunkru navíc omylem přinesou kufr s dámským prádlem. Jan se pak musí do minulosti vracet, aby nebezpečný plán úplně překazil.
Do rolí stárnoucích spiklenců tvůrci obsadili Jiřího Sováka, Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského. Přátelská atmosféra na natáčení vzala za své, když maskéři dokončili práci na představiteli nacistického vůdce Františku Vicenovi. Jakmile rozzuřený Vicena vešel do místnosti a začal na své kolegy z legrace německy křičet, Menšík se ze strachu schoval pod gauč a Brodský ztratil řeč. Celá situace herce zasáhla natolik, že se museli uklidnit alkoholem. Vicena ve filmu hrál postavu, která spáchala sebevraždu, a on sám si později bohužel život vzal také.
Náročné triky a strach ze zničeného materiálu
Scenáristé Miloš Macourek a Jindřich Polák psali hlavní postavu přímo pro Petra Kostku, ten však roli původně odmítal a souhlasil až po druhém přečtení scénáře. Filmaři před něj postavili těžký technický úkol, protože scény s dvojníky museli řešit pomocí vertikálního překrývání filmového políčka. Kameramani nasnímali jednu polovinu obrazu, materiál následně zakryli a Kostka přehrál druhou část výstupu.
Herec později vzpomínal, že tyto chvíle nesl velmi těžce, protože se bál, že jakoukoliv chybou znehodnotí již natočený záběr z první poloviny obrazu. Samotný děj navíc obsahoval tolik časových rovin a paradoxů, že se v událostech orientoval už pouze on a režisér Polák.
Jako drobnou kompenzaci za náročnou práci si Kostka směl sám vybrat představitelku své filmové snoubenky Evy. Zvolil Zuzanu Ondrouchovou, pro kterou to ale znamenalo poslední vystoupení před kamerou. Osm měsíců po premiéře totiž podlehla leukémii. Další rodinná spolupráce proběhla u postavy Klause Abarda. Jiří Sovák ztvárnil jeho starší verzi, zatímco mladému nacistovi propůjčil hlas jeho skutečný syn Jiří Schmitzer.
Kulisy a rozebraná vodíková bomba
Přestože příběh sází na velkolepé výlety do historie i budoucnosti, štáb si musel vystačit s omezenými prostředky a důmyslnými kulisami. Cestovní raketu tvořila pouze namalovaná deska, u níž filmaři do trojrozměrného prostoru postavili jen spodní část se vstupními dveřmi.
K vybavení velmi pečlivě přistupoval kostýmní výtvarník Theodor Pištěk. Filmová vodíková bomba pod plastovým krytem reálně fungovala jako skládačka, kterou herci mohli jednoduše vyjmout a rozložit na menší díly. Před natáčením Pištěk plánoval využít i Göringovu slavnostní bílou uniformu z barrandovského fundusu, brzy ale zjistil, že ji krejčí v mezidobí nevratně přešili na hotelovou livrej pro vrátného. Distinkce a vyznamenání u ostatních vojáků ve Vůdcově hlavním stanu ovšem zcela přesně odpovídaly realitě, protože na ně dohlížel odborný poradce z vojenského muzea.
Zítra vstanu a opařím se čajem vysílá TV Nova v neděli 8. listopadu od 11:30.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
