Televizní divák vidí partu geniálních fyziků, kteří v pohodlí řeší záhady vesmíru i vztahové peripetie. Skutečnost v ateliérech Warner Bros. měla však během natáčení Teorie velkého třesku často k idylce daleko. Herci museli překonávat fyzický diskomfort, jíst studené jídlo a předstírat lásku s kolegy, se kterými se v soukromí právě rozešli. Iluze dokonalého sitcomu stála na tvrdé dřině a profesionálním sebezapření, o kterém fanoušci neměli roky ani tušení.
Schody nikam
Jedním z nejznámějších prvků celého seriálu je rozbitý výtah a nekonečná schodiště, po kterých se postavy denně plahočí do čtvrtého patra. Právě zde se odehrává jeden z největších vizuálních klamů celé produkce. Žádná čtyři patra totiž neexistují. Hollywoodská magie si vystačila s jediným schodištěm o sedmi stupních. Štáb musel po každém záběru zastavit natáčení a změnit dekorace na stěnách.
Johnny Galecki a Jim Parsons museli opakovaně vybíhat těch pár schodů a předstírat zadýchání, i když ušli sotva pár metrů. Celý proces byl únavný a mechanický. „Uděláte tak sedm kroků a je tam zeď. Člověk by si myslel, že nám udělají větší prostor. Opravdu jsme na sobě vždy namačkaní jako sardinky a z pohledu kamery jde o magii,“ popsal Johnny Galecki pro CNN realitu na place, která měla k prostornému činžovnímu domu daleko.
Hladovění pro záběr
Většina seriálů využívá atrap jídla nebo herci pouze předstírají žvýkání. Teorie velkého třesku si však zakládala na vizuální autentičnosti. Pokud postavy večeřely čínu nebo burgery, herci je skutečně konzumovali. To s sebou neslo značná rizika. Scéna se často musela opakovat desetkrát i vícekrát. Někteří herci, jako Jim Parsons, se v jídle jen rýpali, aby se nepřejedli. Kaley Cuoco zvolila jinou a drastičtější strategii.
Představitelka Penny brala svou roli požitkářky vážně. Aby do sebe mohla před kamerou ládovat sousta s chutí, musela celý den hladovět. „Lidi se mě vždycky ptají, jestli při scénách opravdu jíme. Nejspíš jsem jediná, kdo pořád jí. Šetřím si chutě až do natáčení, chci při tom vypadat opravdově,“ řekla herečka. Tato obětavost si vybírala daň na jejím žaludku, ale divák dostal přesně ten dojem bezprostřednosti, který tvůrci vyžadovali.
Profesionálové i po rozchodu
Profesionalita herců prošla nejtěžší zkouškou v momentě, kdy se scénář začal prolínat s realitou v opačném gardu. Kaley Cuoco a Johnny Galecki spolu v počátcích seriálu tajně chodili téměř dva roky. Svůj vztah před veřejností i štábem úzkostlivě tajili. Chtěli chránit dynamiku seriálu a soukromí. Paradoxně v době, kdy se jejich postavy Penny a Leonard dávaly v seriálu dohromady a prožívaly největší romantiku, herci v reálu řešili bolestivý rozchod.
Museli točit zamilované scény, líbat se a tvářit se jako pár. V zákulisí si přitom navzájem vraceli věci a řešili konec vztahu. Zvládli to však s takovou grácií, že z nich dodnes zůstali blízcí přátelé. „Vztah jsme tajili, abychom neublížili seriálu. Když jsme se rozešli, bylo to těžké, ale zvládli jsme to,“ uvedla Cuoco pro CBS Watch! Magazine.
Jim Parsons
Další velkou iluzí byla inteligence a zájmy hlavních protagonistů. Jim Parsons, který za roli Sheldona získal čtyři ceny Emmy, v reálném životě vědě nerozumí. Dokonce ani neviděl Star Trek či Pána prstenů, které jeho postava zbožňuje. Dialogy plné fyzikálních termínů se musel učit nazpaměť jako básničku. Často ani netušil, co přesně říká.
Jeho vztah k popkultuře je čistě pragmatický. „Vím, že Superman chodil s Lois Lanovou a tam končí, co bych dál řekl,“ přiznal herec. Jedinou skutečnou vědkyní na place tak byla Mayim Bialik. Představitelka Amy má doktorát z neurovědy i v civilním životě. Scenáristé toho často využívali a nechávali ji kontrolovat správnost některých medicínských a biologických faktů ve scénáři.
Grapefruitový žert
Ikonické slovo „Bazinga“, které se stalo synonymem pro Sheldonův specifický humor, původně ve scénáři vůbec nebylo. Vzniklo jako interní vtip mezi štábem. Scenárista Stephen Engel si vystřelil z kolegy pomocí vydlabaného grapefruitu. Jim Parsons si slovo oblíbil a začal ho improvizovaně používat na konci svých vtipů během zkoušek. Tvůrcům se to zalíbilo natolik, že se z náhodného výkřiku stal celosvětový fenomén, po kterém byl dokonce pojmenován druh včely Euglossa bazinga.
Neviditelná pocta
Seriál si potrpěl na detaily, které běžný divák na první pohled nepostřehl. V bytě Leonarda a Sheldona byla na lednici malá fotografie. Sloužila jako tichá pocta zesnulé herečce Carol Ann Susi. Ta propůjčila nezaměnitelný chraplavý hlas paní Wolowitzové. Howardova matka se na obrazovce nikdy neobjevila, ale její křik z vedlejší místnosti se stal legendárním. Když herečka v roce 2014 zemřela, tvůrci se rozhodli uctít její památku nenápadným gestem. Fotografie zůstala v kulisách až do poslední klapky.
Ukolébavka před soudem
Slavná píseň „Soft Kitty“, kterou Penny zpívá nemocnému Sheldonovi, zlidověla. Málokdo ale tuší, že tento nevinný popěvek o kočičce způsobil produkci právní bolehlav. Text pochází z australského dětského pořadu z třicátých let a dědicové původní autorky Edith Newlinové podali na televizi CBS žalobu pro porušení autorských práv.
Píseň se v seriálu objevovala pravidelně, ale v momentě vypuknutí sporu musela ze scénáře okamžitě zmizet. Právníci studia nakonec situaci vyřešili mimosoudně. Trvalo však několik sezón, než se Sheldon mohl ke své oblíbené melodii vrátit. Ironií osudu je, že popěvek do seriálu přinesl producent Bill Prady. Ten ho slyšel ve školce své dcery a netušil, jakou lavinu tím spustí.
Penny měla být cynická alkoholička
Kaley Cuoco nebyla první volbou a postava Penny původně vůbec neexistovala. V prvním nevysílaném pilotním díle se sousedka jmenovala Katie a ztvárnila ji herečka Amanda Walsh. Postava byla napsána jako drsná a životem omlácená žena. Hodně pila a klanu fyziků se spíše vysmívala, než aby s nimi soucítila. Testovacímu publiku se tato dynamika vůbec nelíbila. Diváci měli pocit, že nebohé vědce zneužívá a je na ně zlá. Tvůrci Chuck Lorre a Bill Prady proto postavu kompletně přepsali do podoby milé a dobrosrdečné blondýnky, která si diváky okamžitě získala.
Zranění skryté za květináčem
Mayim Bialik musela během natáčení šesté řady prokázat značnou odolnost. V roce 2012 utrpěla vážnou autonehodu, při které si drasticky poranila pravou ruku a hrozila jí dokonce amputace prstů. Do práce se vrátila téměř okamžitě po propuštění z nemocnice. Ruku měla v dláze a silných obvazech, což scénář neumožňoval přiznat.
Kameramani a režiséři museli vymyslet kreativní způsoby, jak její zranění zamaskovat. Pokud se pozorně zadíváte na epizody z té doby, Amy Farrah Fowlerová často stojí za kuchyňskou linkou nebo drží v ruce objemné desky. Jindy ji zakrývají různé dekorace a květiny v popředí záběru. Herečka později přiznala, že natáčení v bolestech a snaha tvářit se přirozeně, byla jednou z největších výzev její kariéry.
Rovnice na tabulích nejsou rekvizita
Zatímco v jiných filmech jsou vědecké výpočty jen změť náhodných čísel, zde je každá rovnice na Sheldonově tabuli skutečná. Produkce si zakládala na absolutní přesnosti. Najala proto profesora fyziky Davida Saltzberga z UCLA, který kontroloval každý skript a připravoval nákresy pro každou epizodu. Často na tabule úmyslně umisťoval odkazy na nejnovější objevy ve fyzice nebo interní vtipy. Chtěl tím pobavit své kolegy z akademické obce, kteří seriál sledovali a hledali v něm chyby.
Seriál Teorie velkého třesku aktuálně vysílá Nova FUN.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
