Viktor Navorski ve filmu Terminál dojímá miliony diváků svou naivitou, dobrosrdečností a romancí s krásnou letuškou. Realita filmové předlohy byla ale mnohem temnější, syrovější a zcela postrádala hollywoodský lesk. Íránský uprchlík Mehran Karimi Nasseri strávil na pařížském letišti neuvěřitelných osmnáct let v byrokratickém vakuu, které ho postupně připravilo o zdravý rozum. Steven Spielberg natočil mistrovské dílo, které však skutečné lidské utrpení proměnilo v laskavou pohádku pro masy.
Příběh začíná příletem Viktora Navorského do New Yorku, kde ho čeká kruté vystřízlivění. Během jeho dlouhého letu proběhl v jeho domovské zemi vojenský převrat, což z něj rázem udělalo občana neexistujícího státu. S neplatným pasem nesmí vstoupit na půdu Spojených států, ale nemůže se ani vrátit domů. Bezprizorní muž musí strávit neurčitou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho vlasti skončí občanská válka.
Týdny se mění v měsíce a Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu, který představuje zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti i ctižádosti. Postupně si získává respekt zaměstnanců a prožívá platonickou romantiku s letuškou Amelií. Jeho přítomnost je však trnem v oku letištnímu úředníkovi Franku Dixonovi. Ten Viktora vnímá pouze jako poruchu v systému, byrokratický problém, kterého se zoufale snaží zbavit, aniž by ho zajímal lidský osud muže, jenž uvízl mezi dvěma světy.
Muž, který zapomněl vlastní jazyk
Fikce nabízí naději, realita nabídla jen nekonečné čekání. Snímek byl inspirován osudem Mehrana Karimiho Nasseriho. Ten v roce 1988 přistál na pařížském letišti Charlese de Gaulla. Protože mu ukradli doklady i osvědčení uprchlíka OSN, Anglie mu odepřela vstup a francouzské úřady mu nedovolily opustit letištní prostor. Uvízl v Terminálu 1 jako člověk bez státní příslušnosti. Studio DreamWorks mu za použití jeho biografie údajně zaplatilo 250 tisíc dolarů, peníze mu ale svobodu nekoupily.
Situace nabrala absurdní rozměr ve chvíli, kdy Nasseri konečně získal povolení ke vstupu do Francie. Odmítl ho podepsat. Dokumenty ho totiž neidentifikovaly jako „Sira Alfreda“, jak si sám začal říkat, a on navíc tvrdil, že zapomněl svou rodnou perštinu. Jeho duševní zdraví se vlivem dlouholeté izolace výrazně zhoršilo. Letiště opustil až v roce 2006 kvůli hospitalizaci, ale osud ho táhl zpět jako magnet. V říjnu 2022 se přestěhoval zpátky na letiště Charlese de Gaulla a o měsíc později, 12. listopadu 2022, zemřel v terminálu 2F.
Iluze za miliony dolarů
Steven Spielberg nechtěl riskovat natáčení v reálném provozu, a tak nechal postavit jednu z nejnákladnějších filmových dekorací v historii. Letištní terminál ve filmu není skutečné JFK, ale téměř věrná kopie letiště v Düsseldorfu. Tu filmaři vybudovali v obřím hangáru. Stavba trvala šestnáct týdnů a spotřebovala přes deset tisíc metrů čtverečních skla. Podlaha byla dostatečně velká pro šest set komparzistů a prostor osvětlovaly dva tisíce miniaturních světel.
Vše fungovalo dokonale. Většinu obchodů a restaurací, včetně Burger Kingu nebo trafiky, postavily stejné stavební čety, které budují skutečné pobočky těchto řetězců. Některé provozovny měly dokonce plně funkční vybavení. Značky se o místo ve filmu doslova praly, ale Spielberg si ponechal právo veta. Umístění obchodu na setu nezaručovalo, že se ve výsledném střihu objeví.
Běloruská stopa a chyby v rekvizitách
Pozorní diváci si všimli detailů, které filmařům utekly. Viktorův řidičský průkaz například nepochází z fiktivní Krakozie, ale z běloruského Homelu. Jméno na něm je vyvedeno v cyrilici (azbuce) a patří ženě jménem Gulnara Gulina. Šlo o skutečný doklad, který štábu poskytla žena pracující v americkém filmovém průmyslu. Grafici pouze digitálně přidali jméno Viktora Navorského v latince, ale původní azbuku na dokladu ponechali.
Tom Hanks se do role ponořil s maximálním nasazením. Ačkoliv jeho postava pochází z vymyšlené země, ve filmu mluví bulharsky. Hanksovi s jazykem pomáhal jeho tchán, který má bulharské kořeny. Z finálního sestřihu naopak zmizela scéna, kde si Viktor snaží zavolat domů. Spielberg ji vystřihl, aby se vyhnul srovnání s legendární hláškou „E.T. volat domů“ ze svého dřívějšího hitu.
Herečka na pokraji zhroucení
Pro představitelku letušky Amelie, Zoe Saldaňu, byl Terminál záchranným kruhem. Před natáčením uvažovala o konci kariéry kvůli traumatické zkušenosti z produkce Pirátů z Karibiku. Velkofilm ji vyčerpal a ona se cítila ztracená v masivní produkci.
„Odešla jsem s tím, že jsem z toho celkově neměla dobrý pocit. Měla jsem pocit, že jsem se v tom ztratila, a to mi nepřipadalo v pořádku. O osm měsíců později jsem pracovala se Stevenem Spielbergem a on mi vrátil víru, že velké může být i skvělé,“ svěřila se herečka. Dnes je Terminál klasikou, která připomíná, že i v tranzitní zóně se dá najít kus lidskosti.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Terminál můžete zhlédnout na Prima MAX v neděli 1. února od 20:00.
