Filmová pohádka Třetí princ z roku 1982 fascinuje diváky svou ponurou atmosférou i desítky let od svého vzniku. Herec Pavel Trávníček musel při práci v Adršpašských skalách zvládnout nebezpečné výstupy i situaci, kdy ho na několik kilometrů unesl splašený kůň. Pozorné oko v hotovém filmu odhalí skryté členy štábu i techniku, která do světa princezen rozhodně nepatří.
Zdolávání skalních stěn a splašený kůň
Natáčení v Adršpašských skalách dalo hercům fyzicky velmi zabrat. Pavel Trávníček odmítl dubléra a veškeré scény ve strmém terénu točil sám. Odborní poradci z řad horolezců mu pro bezpečný pohyb po stěnách předem připravili speciální úchytky. „V lehkém kostýmu jsem musel natáčet při minus dvaceti stupních Celsia na Šumavě, nebo naopak ve filmových ateliérech, kde pro změnu bylo hrozné horko,“ svěřil se herec pro web Extra.cz.
K fyzickému vyčerpání se přidaly i nepříjemné incidenty se zvířaty. Během jezdeckých scén se Pavlu Trávníčkovi doopravdy splašil kůň. Zvíře s ním ujelo proti jeho vůli několik desítek kilometrů a vyčerpané se zastavilo až po velmi dlouhé době.
Tvrdý dopad na kameny a maskovaný štáb
Autenticky působí scéna s chytáním zbloudilého jehněte. Filmový pád na zem nebyl vůbec nahraný a Pavel Trávníček tehdy skutečně nebezpečně upadl. V tu chvíli měl plné ruce práce s tím, aby padající zvíře svou vahou nezranil.
Pozorný divák si ve filmu může všimnout i drobných produkčních nedokonalostí. Když filmový princ odloží ovci, v levém dolním rohu obrazovky se mihnou ruce člena štábu. Asistent musel mládě po klapce okamžitě odchytit. Podobná chyba se tvůrcům stala u cesty k ohradě. Za stromem se ukrývá muž držící dalmatina, kterého vzápětí vypustí za běžícím princem.
V jiných záběrech zase padající kamenné balvany po dopadu naprosto lehce odskakují, jelikož je rekvizitáři vyrobili z velmi lehkého materiálu. Další omyl se objevil ve scéně shánění koní do ohrady, kde v pozadí nahoře na vteřinu projede oranžový nákladní automobil a bílý osobní vůz.
Výměna hlavních rolí a rodinné setkání
Princeznu z Diamantových skal ztvárnila Libuše Šafránková. Tvůrci jí pro tuto roli vybrali havraní černou paruku. Původně přitom měla hlavní part získat Zora Jandová. Režisér Antonín Moskalyk jí nakonec přidělil roli jiné princezny a maskéři jí nasadili blond vlasy. Libuše Šafránková propůjčila svůj hlas i čtrnáctileté provazochodkyni v podání Lucie Zedníčkové.
Roli královských rodičů svěřil režisér Luďku Munzarovi a Janě Hlaváčové. Ti tvořili partnerskou dvojici i ve svém skutečném osobním životě a do filmu si přinesli obrovskou vzájemnou souhru. Hned na začátku filmu se v záběrech s kejklíři objevila jejich skutečná dcera Tereza Munzarová. Kulisou pro královské sídlo se stal park v Průhonicích a hrad Křivoklát. Cesta hledačů pokladů ze skal pak vedla přímo přes Střmenské podhradí v Adršpachu.
Logické nesrovnalosti a záhada se svatební parukou
V pohádce se nachází i několik dějových nelogičností. Zcela nereálně působí samotné přežití zakletého prince ve skalách. Když ho po dlouhé době princezna objeví, je naprosto čistý, zdráv, plně najedený a hladce oholený.
Ve scéně v zámeckém sále si princové prohlíží obrazy s princeznami. Pod jedním ze závojů se ukrývá známý obraz Infantky Margarity od malíře Diega Velázqueze. Své tajemství schovává i sedlo, které si filmový Jaromír koupí od kupce u skal. Stejnou rekvizitu filmaři použili o rok později v pohádce O statečném kováři.
U diváků budí úsměv i svatební scéna v samotném závěru příběhu. Jiří Bartoška coby princ Jindřich v ní má z neznámého důvodu nasazenou paruku s mnohem delšími a znatelně světlejšími vlasy, než jaké nosil po celou dobu děje.
Snímek si diváci mohou připomenout na stanici Nova 1. května v 16:35 a v repríze na kanálu Nova Cinema 4. května v 18:05.
