Akční snímek Bourneův odkaz provázela od samého počátku řada kontroverzních rozhodnutí i nečekaných produkčních manévrů. Hollywoodské studio muselo kličkovat mezi hrozbami hlavního režiséra i odmítavým postojem největší hvězdy celé série. Fanoušci i kritici dodnes rozebírají pikantní detaily ze zákulisí tohoto velkofilmu.
Vzpoura hvězdného agenta
Matt Damon se rozhodl pro radikální krok a odmítl se vrátit do své nejslavnější role kvůli absenci režiséra Paula Greengrasse. Studio Universal se však nenechalo zastrašit a pokračovalo v přípravách projektu i bez své hlavní tváře. Hlavním důvodem tohoto riskantního tahu byla snaha o zachování autorských práv na celou lukrativní značku. Tvůrci se dokonce uchýlili k maskování celého natáčení před fanoušky a dotěrnými novináři. Celý projekt tak vznikal pod krycím jménem Marcher, aby nikdo nepovolaný neodhalil skutečnou identitu vznikajícího snímku.
Režisér Tony Gilroy si při vyjednávání s produkcí kladl velmi tvrdé podmínky a neváhal použít ani formu vydírání. Během práce na filmu striktně zablokoval veškeré přípravy na plánovaný televizní seriál ze světa Treadstone. Prohlásil naprosto nekompromisně, že v případě zahájení prací na televizním projektu okamžitě opustí režisérskou stoličku. Studio mu nakonec ustoupilo a ambiciózní seriálový projekt byl v té době skutečně zastaven.
Šetření na nesprávném místě
Přestože se rozpočet vyšplhal na astronomických 125 milionů dolarů, tvůrci neváhali využít nečekané triky pro snížení nákladů. Ve výsledném sestřihu se objevují archivní záběry z mnohem staršího akčního snímku Boeing 747 v ohrožení. Tyto pasáže z roku 1996 slouží k ilustraci letu postav přes širý oceán. Diváci tak sledují recyklovaný materiál, který v kinech debutoval o celých šestnáct let dříve než samotný příběh Aarona Crosse.
Kaskadérské kousky a maskování
Jeremy Renner se do své nové role opřel s nevídanou vervou a trval na osobním provedení většiny nebezpečných scén. V ulicích Manily ovládal motorku zcela sám a za jeho zády seděla jeho herecká kolegyně Rachel Weisz. Herec později přiznal, že tato část natáčení patřila k jeho vůbec nejnáročnějším profesním zkušenostem. Diváci v kinech tak sledovali skutečné napětí bez výrazného zásahu profesionálních kaskadérů.
Filmaři museli prokázat velkou dávku kreativity i při výběru vhodných lokací pro klíčové momenty příběhu. Scény z mrazivé Aljašky, kde se hlavní hrdina koupe v ledové vodě, vznikaly v kanadské oblasti Kananaskis Country. Stejně tak budova laboratoří Sterisyn Morlanta, kde se odehrává masakr, má ve skutečnosti úplně jiné využití. Interiéry tiskárny deníku The New York Times v Queensu prošly kompletní přestavbou pro potřeby farmaceutického pracoviště. Tato transformace průmyslového objektu v hi tech laboratoř zůstala pro běžného diváka dokonale utajena.
Osudové chyby v čase
Děj filmu je zasazen do roku 2005, ale pozorní fanoušci odhalili hned několik do očí bijících anachronismů. Aaron Cross se prohání na motorce Honda CRF 450 X, která se na trhu objevila až o pět let později. Podobný přešlap se stal i v případě policejních vozů Toyota Vios v Manile, které patří k modelům z roku 2007. Vrcholem nepozornosti střihačů je scéna nástupu do letadla směr Manila, kdy hrdinové vcházejí do Boeingu 747, ale při přistání je vidět Boeing 777.
Boj o hlavní roli
Seznam herců usilujících o roli nového agenta připomínal přehlídku největších hvězd současného Hollywoodu. O přízeň tvůrců bojoval Jake Gyllenhaal, Tobey Maguire nebo Michael Fassbender a nechyběl ani kontroverzní Shia LaBeouf. Oscar Isaac se o hlavní postavu ucházel velmi usilovně, ale nakonec se musel spokojit pouze s vedlejší úlohou agenta Outcome číslo tři. Podobně napínavý byl i výběr vědkyně, o kterou měly zájem Jennifer Lawrence nebo Kate Beckinsale. Bourneův odkaz se navíc zapsal do historie jako vůbec první díl série natočený kompletně digitální technologií.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Bourneův odkaz vysílá stanice Nova Cinema v pondělí 15. června od 20:00, reprízu uvede 17. června od 00:55.
