Divoké Bali

Bali přitahuje cestovatele i turisty celá tisíciletí. Dnes však čelí problémům, které ohrožují jeho prosperitu. Balijský západní národní park je domovem pestré fauny i flóry. Zde kdysi žil i tygr balijský, který už vyhynul. V parku žije i hulman jávský, který se potýká s problémem pytláků. Lidé stále jedí jejich maso, ale bez národního parku by možná ani nepřežil. Strašek paví žije na pobřeží mezi korály. Dokáže vnímat polarizované světlo. Dokáže údery rozbít skořápky měkkýšů. I podvodní ekosystémy se potýkají s krizí, včetně rybářských komunit. Lidé proti ubývání korálů bojují umělými konstrukcemi, kde se usadí koráli i další druhy. Na kamenech u pobřeží ostrova žijí jedinečné druhy ryb i volavky, které pobřežní živočichy včetně krabů loví. Žijí zde také makakové jávští. Čas tráví na pláži i v místních tropických pralesích. Jeden makak otevírá trnitý plod. Ptáci jsou nejrozmanitějším druhem živočichů na Bali, zvlášť symbol ostrova špaček balijský. Ještě v 90. letech byl skoro vyhynutým druhem. Dosud existují záchranné stanice, které špačky odchovávají a potom vypouštějí. Měsíc poté je vědci monitorují. Hlavní chrám na Bali je asi tisíc let starý. Žijí tam v jeskyni stovky kaloňů, kteří jsou symbolem štěstí. V noci v místních lesích hledají ovoce. Nejvyšší balijská sopka je důležitým prvkem ekosystému. Podněcuje tvorbu mraků, které se proměňují v déšť. Každoročně jsou tu silné deště, které tečou z hor vodopády a říčkami. V období dešťů nastává životní cyklus kyanidových mnohonožek, důležitých detritofágů, kteří zpracovávají zelený odpad. Na ostrově funguje propracovaný systém zavlažovacích kanálů, který zajišťuje přežití lidí a zachování místní přírody. Dnes je na Bali se 4 miliony obyvatel a 6 miliony turistů výrazné znečištění plasty. Viditelné hromady odpadu jsou i na plážích, neexistuje tu dobrá infrastruktura pro sběr a zpracování odpadu. Místní organizace pořádají sběr odpadků i zajišťují recyklaci a zároveň stopují zdroje znečištění. Teprve v roce 2025 balijská vláda začala podnikat oficiální kroky k boji proti odpadu. Korálové útesy jsou komplexním ekosystémem, kde žije 25 procent mořských druhů. Žije zde i trpasličí mořský koník v symbióze s rohovitkou. Rybí klauni jsou zase imunní vůči jedu sasanek, které čistí. Narušení rovnováhy může vyvolat neblahou řetězovou reakci. Žijí zde i karety pravé, které požírají přerostlé polypy, jako by prořezávaly starý porost. Nahožábří mají varovně zářivé barvy, jsou tu také elektrické škeble, které odrážejí okolní světlo. Ochrana želv na ostrově také získala prioritu a jejich stavy se stabilizovaly. Dále jsou tu čističi pyskouni i majestátní manty.