Posádka sestřeleného britského letadla hledá spásu v nacisty okupované Paříži a rozehrává řetězec komických situací. Ztracení letci nacházejí nečekané spojence v podobě roztěkaného malíře pokojů, despotického operního dirigenta, obětavé jeptišky i půvabné blondýnky. Bláznivá cesta napříč celou Francií nabízí nekonečnou zásobu vtipných nedorozumění a bizarních únikových plánů. Vznik legendární komedie Velký flám ovšem doprovázely manželské hádky za kamerou, drsná scenáristická izolace i historické omyly ve vojenské technice.
Izolace a přepisování dějin
Tvorba příběhu si vyžádala zcela extrémní pracovní nasazení celého tvůrčího týmu. Začínající scenáristka Danièle Thompson odcestovala se svými spolupracovníky do pronajaté luxusní vily na prosluněném Azurovém pobřeží. Zde se tvůrci na dlouhé tři týdny hermeticky uzavřeli před okolním světem a soustředěně pilovali každou repliku nového scénáře.
Původní verze textu přitom vypadala úplně jinak. Autoři nejprve plánovali svěřit hlavní záchrannou misi dvěma odvážným ženám, režisér Gérard Oury si však nakonec tvrdě prosadil zásadní změnu pohlaví ústředních hrdinů. Tento mistrovský tah mu totiž umožnil obsadit do hlavních rolí osvědčené komediální duo Louise de Funèse a Bourvila.
Filmaři ovšem občas museli sáhnout k drobným podvodům a historickým nepřesnostem. Pozornému oku diváka neunikne původ vojenské techniky. Němečtí vojáci ve filmu suverénně jezdí ve starých amerických transportérech M3, které štáb po válce jednoduše sehnal a pouze lehce povrchově upravil. Tyto stejné filmové rekvizity později posloužily i tvůrcům úspěšné komedie Kam se poděla sedmá rota?.
Dokonalá příprava a manželské spory
Precizní přístup herců dovedl některé scény k naprosté dokonalosti. Louis de Funès neponechal nic náhodě a celý měsíc poctivě trénoval dirigentské pohyby pro svou slavnou scénu v pařížské opeře. Jeho obrovská snaha se nakonec vyplatila. Během ostré zkoušky s obřím osmdesátičlenným hudebním tělesem sklidil od samotných profesionálních hudebníků uznalý potlesk za svůj bravurní výkon.
Zajímavostí zůstává, že hudební prostředí představitel dirigenta dobře znal, protože za druhé světové války během okupace skutečně hrával na klavír v pařížských barech. Jméno jeho filmové postavy, Stanislas Lefort, navíc důmyslně odkazuje na skutečného šéfa tehdejší pařížské opery z ukrajinského prostředí.
Samotné natáčení v prestižních prostorách opery provázel obrovský respekt i neustálý strach. Režisér zavedl na place striktní zákaz kouření a z obavy před možným poškozením historických památek nařídil obalit všechny stativy těžkých reflektorů silnými koberci. Pracovní morálku ovšem mnohem více narušovaly osobní spory. Klidný Bourvil se dostával do ostrých křížků s Funèsovou manželkou, jelikož tato rázná žena neustále docházela na plac a otevřeně zasahovala do režijních pokynů a manželova hereckého projevu.
Dvojice hlavních komiků si za své výkony vyjednala fantastické finanční podmínky. Oba herci podepsali identické smlouvy, které jim zaručily ohromný honorář ve výši jednoho milionu franků a velmi lukrativní podíl ze zisku přesahující jedno procento. Tato investice se studiu neskutečně vyplatila, jelikož film zlomil veškeré tehdejší rekordy. Ve Francii si bláznivou podívanou nenechalo ujít sedmnáct milionů diváků a komedie držela první místo v návštěvnosti neuvěřitelných dvaačtyřicet let, než ji definitivně pokořil až velkofilm Titanic.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Komedii Velký flám můžete zhlédnout na AMC v úterý 10. března od 13:05.
