Bílý dům na adrese 1600 Pennsylvania Avenue platí za symbol moci, prestiže a absolutního bezpečí. Jenže za zavřenými dveřmi oválné pracovny i v temných chodbách personálu se dějí věci, o kterých se v učebnicích dějepisu nepíše. Thriller Vražda v Bílém domě z roku 1997 nabídl divákům pohled do zákulisí, kde se vysoká politika míchá s chladnokrevným zločinem. Hlavní roli v něm převzal Wesley Snipes, ačkoliv studio původně sázelo na zcela jinou hollywoodskou ikonu.
Když se nejstřeženější budova změní v místo činu
Zápletka snímku staví na noční můře každého šéfa ochranky prezidenta Spojených států. Na toaletách v prostorách Bílého domu je nalezena mrtvá úřednice. Nejde o přirozenou smrt, ale o brutální vraždu s jasným podtextem. Washingtonská policie vysílá na místo detektiva Harlana Regise. Je to zkušený vyšetřovatel z oddělení vražd, který se nenechá zastrašit odznaky ani drahými obleky. Okamžitě naráží na neprostupnou zeď mlčení a byrokratických kliček tajné služby.
Regis brzy zjišťuje, že v tomto případě nejde jen o dopadení pachatele. Stojí proti systému, který je zvyklý zametat nepohodlné pravdy pod koberec. Jedinou spojenkyní se mu stává agentka tajné služby Nina Chance. Ta zpočátku loajálně chrání prezidentský úřad, ale postupně si uvědomuje, že spravedlnost musí mít přednost před politikou. Společně odkrývají spiknutí sahající do nejvyšších pater americké administrativy. Vrah se totiž může skrývat přímo v rodině nejmocnějšího muže planety a času na jeho odhalení ubývá.
Náhradník, který zachránil situaci
Producenti měli původně v hledáčku úplně jiné jméno. Roli detektiva Regise nabídli Bruce Willisovi. Hvězda Smrtonosné pasti však z projektu vycouvala a uvolnila místo Wesleymu Snipesovi. Pro Snipea to byla paradoxně záchrana z jiné profesní katastrofy. V prosinci 1995 totiž podepsal lukrativní kontrakt na deset milionů dolarů se studiem Warner Bros. Měl hrát v akčním dobrodružném thrilleru Sandblast. Scénář sliboval velkolepou podívanou o expertovi na výbušniny, který hledá ztracené jaderné hlavice v irácké poušti.
Přípravy filmu Sandblast byly v plném proudu. Hlavního záporáka, velitele zrádných Zelených baretů, měl ztvárnit Jean-Claude Van Damme. Štáb se chystal na natáčení v náročných podmínkách, kde měla hrdinům komplikovat život obří písečná bouře.
Těsně před první klapkou ale studio Warner Bros. zatáhlo za záchrannou brzdu. Manažeři se zalekli rozpočtu a pochybovali o tom, zda dvojice Snipes a Van Damme dokáže přitáhnout do kin dostatek diváků. Projekt skončil v koši a Snipes mohl díky tomu nastoupit do vyšetřování vraždy v Bílém domě.
Cenzura milostného vzplanutí a helikoptéry
Finální podoba filmu, kterou diváci viděli v kinech, se výrazně liší od původních záměrů tvůrců. Střižna byla tentokrát neúprosná. Z filmu musely zmizet veškeré milostné scény mezi Wesleym Snipesem a Diane Lane. Důvod byl čistě pragmatický a poplatný tehdejší době. Producenti měli pocit, že mezirasová romance mezi hlavním hrdinou a agentkou na plátně prostě nefunguje a mohla by odradit část publika. Vztah obou postav tak zůstal v čistě profesionální rovině, což nakonec dynamice filmu možná prospělo.
Další zásah se týkal akčních scén. Původní verze obsahovala pasáž, kde detektiv Regis přilétá k Bílému domu v helikoptéře pod rouškou noci. Filmaři tuto scénu odstranili, protože působila příliš přehnaně. V realitě by se civilní detektiv k prezidentskému sídlu takovým způsobem nikdy nedostal.
Podobně dopadla i konfrontace mezi Snipesem a šéfem tajné služby Nickem Spikingsem. Dialogy byly přepsány nebo vystřiženy, aby Spikings nepůsobil jako prvoplánový padouch. Scénář měl jasně ukázat, že jde o čestného agenta, který pouze dělá svou práci a chrání úřad, nikoliv o zločince.
Britská cenzura
Ve Velké Británii museli distributoři sáhnout do filmu ještě jednou. Britská cenzura byla v devadesátých letech citlivá na určité typy násilí. Z verze pro VHS a DVD proto zmizely čtyři sekundy ze souboje v kuchyni. Konkrétně šlo o záběr, ve kterém dojde ke zlomení vazu. V kinech sice promítali verzi bez úprav s přístupností od 15 let, domácí video už ale muselo být „čistší“.
Hudební rošáda a prezidentské déjà vu
Nejen obraz, ale i zvuk prošel dramatickými změnami. Původní hudbu k filmu složil legendární Basil Poledouris, autor doprovodu k Barbaru Conanovi nebo Hvězdné pěchotě. Jeho kompozice však byla zamítnuta a ve finálním snímku ji neuslyšíte. Nahradil ho Christopher Young. Pikantní na celé situaci je fakt, že jméno Basila Poledourise zůstalo uvedeno v titulcích oficiálního traileru, což pozorným fanouškům filmové hudby neuniklo.
Pozorní diváci si mohli všimnout i jisté recyklace v obsazení prezidentského úřadu. Herec Ronny Cox si roli hlavy státu nevyzkoušel poprvé. Prezidentem Spojených států byl už ve filmu Captain America z roku 1990.
Alan Alda, který ve filmu ztvárnil poradce pro národní bezpečnost Jordana, si zase potrpěl na detaily. Na zápěstí nosí luxusní hodinky značky Raymond Weil Parsifal. Jeho postava se v jedné scéně blýskne citátem Theodora Roosevelta: „Pokud si musím vybrat mezi spravedlností a mírem, volím spravedlnost.“
Historická nepřesnost, kterou filmaři ignorovali
Scenáristé si v zájmu dramatičnosti upravili i americké dějiny. V závěru filmu postava Paula Morana konstatuje, že za 180 let nedošlo k žádnému narušení bezpečnosti Bílého domu. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. V roce 1814, tedy během britsko-americké války, vtrhla britská vojska do Washingtonu a Bílý dům zapálila. Generál Robert Ross tehdy nařídil vypálení města poté, co američtí vojáci porušili příměří a zabili dva jeho muže.
Snímek Vražda v bílém domě můžete zhlédnout na Prima MAX ve středu 21. ledna od 22:30.
