Komedie Vrchní, prchni! (1980) vznikla ze skutečného zážitku Zdeňka Svěráka, kterého si hosté v restauraci kdysi spletli s číšníkem. Scenárista psal titulní roli pro jiného herce, režisér Ladislav Smoljak mu ho ale vymluvil a obsadil Josefa Abrháma. Natáčení provázely ustřižené scény se známými umělci i jedna nahá scéna, jejíž podoby režisér později litoval.
O roli se přeli
Knihkupec Dalibor Vrána nemá peněz nazbyt, protože značnou část jeho výdělku spolykají alimenty. Brzy zjistí, že si ho lidé v restauracích kvůli večernímu obleku pletou s číšníkem, a tak začne inkasovat. Rychle se stane fantomem pražských i mimopražských podniků, jenže jeho úspěch pochopitelně nemůže trvat věčně.
Zdeněk Svěrák původně zamýšlel roli knihkupce pro Petra Nárožného, pro kterého měl připravený speciální dialog. Režisér Ladislav Smoljak mu ho ale vymluvil. „Nechtěl jsem humor na první pohled, chtěl jsem činoherce, který tam ten vtip dostane jemněji,“ vysvětlil. Roli nakonec dostal Josef Abrhám a Svěrák se s tím rád smířil. Svěrák scénář nejprve nabízel Jiřímu Menzelovi. Ten odmítl, ale po zhlédnutí hotového filmu Svěrákovi přiznal: „Vidíš, takhle hezky bych to já nikdy nenatočil.“
Nápad na příběh dostal Zdeněk Svěrák v době, kdy hrál v Divadle Járy Cimrmana v tmavém obleku s motýlkem. O přestávce si odskočil na oběd do restaurace U Schnellů a hosté na něj začali mávat s placením. Ačkoliv jim omyl vyvrátil, myšlenka na falešného vrchního už ho neopustila. Podobný případ se přitom po druhé světové válce odehrál v Anglii, kde se vyhozený číšník mstil bývalým zaměstnavatelům, ale po odhalení dostal tři roky za mřížemi.
Vystřižené hvězdy
Ladislav Smoljak do snímku naplánoval scénu v divadelním klubu, kde měl Vrána zkasírovat hereckou elitu. Štáb scénu skutečně natočil a sami sebe si v ní zahráli Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý a Jiří Suchý. Překvapení herci platit odmítnou, protože jsou zvyklí psát útratu na účet. Zásah shora diváky o scénu připravil. Jelikož Jiří Suchý tehdy nesměl natáčet, ústřední dramaturg Barrandova nařídil vše vystřihnout.
Při natáčení ve sprše s Dagmar Patrasovou chtěl režisér záběr bez kalhotek. Herečka to ale z osobních důvodů odmítla a Smoljak to respektoval. „Dneska lituji, že jsem si tehdy nedupnul, bez kalhotek by ta scéna byla mnohem lepší,“ vzpomínal po letech.
Scénář se na place občas měnil za pochodu. Facka, kterou Libuše Šafránková uštědřila Josefu Abrhámovi při odhalení inženýra Králíka, v textu chyběla. Pomocná režisérka zase vymyslela, že by se měl Vrána ve svém vozítku Velorex pokusit předjet autobus v kopci.
Hudebník Jaroslav Uhlíř složil píseň Severní vítr a tvůrci ji nabídli Pavlu Bobkovi. Zpěvák ji odmítl a Smoljak při zkoušení poslouchal demoverzi v podání samotného Uhlíře tak často, až si řekl, proč hledat někoho jiného. Karlovy Vary následně poskytly zázemí pro honičku desítek číšníků podkreslenou právě touto písní. Vedení místního hotelu sice nechtělo nechat restauraci dlouho zavřenou, ale Smoljak si navzdory protestům vydupal další klapku. Vznikl z toho jeden z nejdelších filmových záběrů bez střihu přesahující minutu a půl.
Filmové chyby
Pozorným divákům neuniklo několik přešlapů. Když odchází těhotná prodavačka z knihkupectví na mateřskou, je kabel u vypínače zapojený ve spodní části zásuvky. Jakmile do místnosti vstoupí nová posila Libuše Douchová, kabel se rázem ocitne v horní zdířce. Ve scéně, kdy má Vrána fotit svatebčany, se muži v řadě po střihu prohodí a na finální fotografii má jeden z nich zničehonic kravatu.
Některé nesrovnalosti najdeme u aut. Škoda 120 L, kterou vlastní soused Pařízek, má novější sérii poznávací značky než zcela nová modrá Lada 1600 Dalibora Vrány. Při nasedání do staršího Velorexu před cestou na hory si hrdina nedopatřením přivře kabát do dveří. Když ho rodina roztlačí a sjede o ulici níže k novému autu, kabát už ze dveří nekouká.
Při příjezdu do Špindlerova Mlýna si diváci v odrazu karoserie Vránova vozu mohou všimnout celého filmového štábu. Knihkupec později odchází z hotelové toalety dvakrát po sobě bez svého nezbytného kufříku. Zádrhel se najde u domnělého nácviku na housle, protože hudba z gramofonu začne hrát mnohem dříve, než se jehla vůbec dotkne desky.
Komedii Vrchní, prchni vysílá Prima MAX 12. listopadu ve 20:00 a o den později v 16:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
