Televizní adaptace slavného příběhu Záhada hlavolamu dodnes přitahuje pozornost několika generací diváků. Režisér Hynek Bočan přenesl v roce 1969 na obrazovky napínavé dobrodružství chlapeckého klubu. Samotné natáčení nabídlo spoustu situací, ze kterých by šel napsat zcela nový a samostatný scénář.
Obří kulisy a hrozba soudní dohry
Filmový štáb původně plánoval točit v reálných uličkách staré Prahy. Úřady příslušné povolení nevydaly a architekt Olin Bosák musel vybudovat tajemnou čtvrť Stínadla v největším barrandovském ateliéru číslo šest. Vznikla monumentální dekorace o délce padesáti metrů a výšce dvaceti metrů.
Kvůli omezenému prostoru tvůrci jednotlivé uličky po natočení scén okamžitě bourali a na stejném místě stavěli nové. Televize na celý projekt uvolnila přes dva miliony korun a původní plán sedmi dílů se kvůli masivním nákladům na stavbu rozšířil na devět epizod.
Další potíže přišly při stavbě filmové dílny Jana Tleskače v pražské Libni. Štáb ji umístil na dvůr domu v ulici Podlipného a zablokoval tím výjezd z místních garáží. Přišly vytrvalé deště a natáčení nabralo několikadenní zpoždění. Majitelé aut ztratili trpělivost a rozzlobeně pohrozili filmařům žalobou. Počasí se naštěstí umoudřilo, tvůrci scénu urychleně dotočili a celou kulisu raději hned rozebrali.
Záskok z cirkusu a maskovaný fantom
Obsazení hereckých rolí přineslo produkci několik nevyhnutelných kompromisů. Sám režisér s odstupem času přiznal nevydařený výběr Jiřího Lukeše do role Mirka Dušína, který na kameře působil spíše jako hromotluk. Třiatřicetiletý Václav Sloup naopak naprosto bez problémů ztvárnil dospívajícího Mažňáka.
Kaskadérsky náročné scény na střechách za představitele Široka Jana Třísku odpracoval zkušený cirkusový artista Harald Štipka. Roli psího společníka Bubliny dostala fenka Bela, u které štáb řešil především vzhled a kvůli chybějícímu výcviku s ní na place sváděl marný boj.
Maskovaný fantom Stínadel budil u obrazovek obrovský respekt. Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek se dokonce svěřil, že se po zhlédnutí seriálu bál chodit potmě vynášet odpadky. Scény s pádem Jana Tleskače v podání Jaromíra Hanzlíka ze zvonice kostela vyžadovaly z bezpečnostních důvodů speciální přístup. Třicetimetrový let absolvovala upravená figurína s pracovním jménem Tonda. Filmové bitvy stínadelských skupin zase vyžadovaly naprosto bezpečné zbraně a místo výbušnin tak létaly vzduchem granáty naplněné moukou s cikorkou.
Zamítnutý autor a trezorový spánek
Rekvizitáři dlouho hledali správný model samotného hlavolamu. Jaroslav Foglar jeden původní kousek vlastnil, postrádal ale nezbytný rozšroubovatelný mechanismus. Štáb podal inzerát do novin a ozval se mu sběratel Christian Lares z České Třebové. Barrandovští zámečníci podle jeho funkčního exempláře vyrobili přesnou kopii přímo pro kameru.
Odvysílání prvních epizod na přelomu let 1969 a 1970 přineslo mimořádný divácký ohlas. Do vysílání následně zasáhla nastupující normalizace a vedení televize uložilo dílo na dlouhých devatenáct let do trezoru. Oficiální místa se divákům vymlouvala na špatný technický stav filmových pásů. Skutečným důvodem se stalo spisovatelovo spojení se skautingem a emigrace Jana Třísky do zahraničí.
„Natáčení seriálu mi umožnilo vrátit se do onoho báječného světa plného romantiky a dobrodružství,“ uvedl režisér ve svých vzpomínkách. Spisovatel Foglar později hotové dílo zhlédl a těžce nesl absenci Bratrstva kočičí pracky. Hynek Bočan vynechání této chlapecké party zpětně označil za svou největší tvůrčí chybu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Záhada hlavolamu mohou diváci zhlédnout vždy v sobotu ráno na stanici ČT1.
