Mimořádně nadaný bylinkář Jan Mikolášek dokázal diagnostikovat závažné choroby pouhým pohledem na lidskou moč. Jeho zázračných schopností využíval nespočet vděčných pacientů – včetně nejvlivnějších politických i kulturních osobností napříč turbulentním dvacátým stoletím. Strhující životopisné drama Šarlatán ukazuje fascinující profesní vzestup venkovského léčitele i jeho temný a vyčerpávající boj s vlastními vnitřními démony.
Dvojnásobná role pro jednu rodinu
Režisérka měla od samého začátku o představiteli hlavní dospělé role naprosto jasno a do projektu okamžitě obsadila herce Ivana Trojana. Problém ovšem nastal s obsazením Mikoláškových mladých let, jelikož maskéři nedokázali Trojana přesvědčivě omladit o dlouhých čtyřicet let.
Východisko z této produkční pasti nakonec nabídla samotná hercova rodina. O roli se totiž tajně přihlásil jeho tehdy dospívající syn Josef. Ten prošel kompletním náročným castingem a roli poctivě získal, aniž by o jeho velkém úspěchu slavný otec cokoliv předem tušil. Tvůrci následně dokonce museli celé natáčení o něco odložit, aby mladý talentovaný herec stihl dorůst do požadovaného fyzického věku své filmové postavy.
Prominenti, bylinky a luxusní bourák
Historická realita dodala scenáristům neuvěřitelně bohatý materiál. Skutečným předobrazem hlavního hrdiny prošlo údajně pět milionů pacientů a jeho zázračné služby vyhledávaly ty nejznámější osobnosti tehdejší doby. O pomoc prosil samotný prezident Tomáš Garrigue Masaryk, malíř Max Švabinský i herečka Olga Scheinpflugová, vzorek své moči poslal bylinkáři na rozbor dokonce i anglický král Jiří VI. Mikolášek si navíc zajistil silnou politickou ochranu, když úspěšně vyléčil sněť v noze komunistickému prezidentovi Antonínu Zápotockému a zachránil mu tak končetinu před jistou amputací.
Bohatá klientela přinášela léčiteli patřičné finanční ohodnocení a filmový štáb mohl využít i jednu naprosto unikátní historickou rekvizitu. Před kamerou se objevil skutečný milovaný automobil značky Hudson, který původnímu majiteli reálně patřil. Vzácný vůz zažil divokou historii, po válce ho dlouho používala komunistická Státní bezpečnost a následně roky chátral v zapomenuté garáži, než ho nadšený sběratel nákladně zrenovoval do původní krásy.
Vězení, nemocnice a šumavský mlýn
Třicet šest natáčecích dní zavedlo štáb na řadu zajímavých míst v České republice. Zásadní scény z gestapáckého vězení vznikaly přímo v pražském Černínském paláci na Loretánském náměstí, zatímco prostory léčitelovy kliniky filmaři našli v luxusní vile, která v minulosti posloužila i pro natáčení populárních Příběhů obyčejného šílenství. Dům staré bylinkářky Mülbacherové objevila produkce v malebném mlýně Sterzmühle v šumavských lesích nedaleko Hartmanic.
Realistické zpracování občas přinášelo hercům velmi nečekané a bolestivé zážitky. Juraj Loj v roli léčitelova asistenta Františka utrpěl během natáčení skutečné pokousání od agresivních mravenců. Režisérka tuto bolestivou a neplánovanou situaci ve střižně vděčně ponechala, jelikož dodala temnému a depresivnímu ději drobný okamžik přirozeného odlehčení.
Mrazivá scéna s nepodařenou sebevraždou hlavního hrdiny pomocí stisku spouště palcem u nohy přitom přesně kopíruje drsnou realitu první světové války. Samotní vojáci z fronty totiž tehdy podobné zoufalé činy bezpečně poznávali už z dálky právě podle zuté boty ležící vedle mrtvého těla.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Šarlatán můžete zhlédnout na ČT1 v úterý 10. března od 22:20.
