Fiktivní monarchie, kde se děti rodí na objednávku a poslušnost se vynucuje chemií. Seriál Bambinot měl v roce 1984 nakročeno k tomu, aby se stal kultovním dílem. Scénář plný šílených nápadů Miloše Macourka a bezedná kapsa západoněmeckých producentů slibovaly hit. Výsledek však skončil v rozpacích. Místo bláznivé jízdy ve stylu Arabely dostali diváci vizuál Nemocnice na kraji města s dějem, který mnozí označili za nestravitelný nesmysl. Text odhaluje bizarní zápletku točící se kolem genetických experimentů i fatální produkční omyl při volbě režiséra.
V království Lauretánie se řeší, co s neposlušnými dětmi, a věda tu zachází do extrémů. Jedna skupina badatelů sází na tresty, druhá v čele s doktorem Hardym věří, že hodné dítě zajistí správný tvar uší rodičů nebo speciální tabletky. Ty mají vedlejší efekt, potomci po nich mluví basem. Výzkum financuje záletný řecký rejdař a vše se zvrhne ve chvíli, kdy stroj Bambinot začne předpovídat povahu dětí před narozením. Rodiče při pohledu na budoucí kriminálníky o plození raději ztratí zájem.
Německé peníze a režijní přešlap
Seriál vznikl na začátku osmdesátých let na objednávku televizní společnosti z Kolína nad Rýnem. Západoněmečtí producenti z Westdeutche Rundfunk Köln do projektu nalili nemalé peníze a měli jasnou představu o personálním obsazení. Právě zde se zrodil zásadní problém. Miloš Macourek, autor scénáře, byl mistrem fantazie a proslavil se Arabelou. Předpokládal, že seriál bude režírovat Václav Vorlíček, s nímž si v žánru sci-fi velmi dobře rozuměl.
Němci však trvali na svém a chtěli Jaroslava Dudka. Měli ho zafixovaného jako tvůrce Nemocnice na kraji města, která v Německu slavila obrovský úspěch. Dudek byl bezpochyby mistr svého oboru, ale s Macourkem nikdy nepracoval. Na konečné podobě je znát, že si tvůrci ne úplně porozuměli.
Prvních pár záběrů diváka zmate, protože připomínají Nemocnici. Nejde jen o styl natáčení typický pro Dudka, ale i o obsazení stejných herců. Sci-fi by si zasloužilo nápaditější zpracování. V režii Jaroslava Dudka jde spíše o zachycení obyčejného života, což v kontextu bláznivého scénáře nefungovalo.
Hvězdná sestava ve zvláštních kulisách
Obsazení seriálu bylo prvotřídní. Petr Nárožný, Iva Janžurová, Miloš Kopecký či Josef Abrhám odvedli profesionální práci, ale výsledek byl rozpačitý. Někteří diváci ocenili gejzír Macourkových nápadů, jiní cyklus označovali za hloupost. Celý projekt vychází z motivů povídky Josefa Nesvadby s názvem Chemický vzorec osudu.
Natáčení probíhalo na několika zajímavých lokacích. Jako futuristická klinika posloužila budova tehdejšího podniku Koospol ve Vokovicích v Praze. Tato stavba z roku 1977 svou architekturou zapadala do představy o moderním pracovišti.
Štáb se vypravil také na zámek Dobříš. Pro dodání puncu zahraničního prostředí použili filmaři při únosu docentky Phippsové vůz Citroën 2CV. I zde došlo k úsměvnému momentu. V době děje seriálu šlo už o dost starý typ auta, což na autentičnosti moderní monarchie příliš nepřidalo.
Budoucí politička i zpívající rejdař
V seriálu se mihla i tvář, kterou veřejnost poznala až o mnoho let později v jiné roli. Ve třídě, kterou navštěvuje potomek královského páru, a později i v roli spolužačky synů Hardyových, se objevila Petra Buzková. Pozdější ministryně školství si zde vyzkoušela herectví ještě před politickou kariérou.
Miloš Kopecký si do role rejdaře Mitropulose propašoval i kousek své hudební minulosti. V jedné scéně, kdy se nechá večer převézt na kliniku, ulehá v županu na postel a brouká si píseň Mackie Messer. Tuto skladbu přitom v reálném životě nazpíval s Jiřím Suchým.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Seriál Bambinot můžete sledovat v sobotu od 8:05 na ČT1.
