Film Bohouš je legendární česká komedie o správci horského hotýlku, který uzavře šílenou sázku s hostem o to, kdo sní víc chodů. Bernardýn Bohouš se stává hvězdou příběhu, který vznikal plný improvizací, vtipů a nečekaných zážitků při natáčení.
Správce Alois Randa neví, kam dřív skočit. Očekává početný zájezd, nestíhá vařit a jeho jediná pokojská Miluška si balí kufry. Zůstane jen on a jeho obrovský pes Bohouš, který si nebere servítky a raději, než soukromí respektuje žrádlo.
Když přijde první host s hladovým pohledem a Randa s ním uzavře bizarní sázku o jídlo, celá vesnice se rázem ocitne v pozornosti. Pokud host sní víc než Bohouš, pobyt má zadarmo. Pokud ne, bude u Randy působit jako pokojská. Snímek, v němž excelují Jiří Sovák a Vladimír Menšík, je plný groteskních momentů, improvizací a nezapomenutelných situací.
Z Bohouše prase v psí kůži a improvizace Sováka s Menšíkem
Natáčení s Bohoušem nebylo vůbec jednoduché. Jiří Sovák, který hrál Aloise Randu, vzpomínal, že pes byl spíš jako „prase převlečené za bernardýna“ a neustále produkoval velké množství slin, které musely filmaři stále utírat. Sovák se snažil se psem navázat kontakt a mluvil na něj, ale Bohouš měl jasno jen v jedné věci – žrádlo. Podle Sováka cítil pes jen hlad a nic jiného ho nezajímalo. Natáčení těchto scén se často přerušovalo právě kvůli Bohoušovi a jeho zájmu o jídlo.
Vladimír Menšík si natáčení se psem opravdu užíval a dostal při tom spoustu prostoru k improvizaci. Sám se v rozhovorech zasmál tomu, že Bohoušovi prý „víc než Sovákovi smrdělo z huby“. Sovák s Menšíkem prý scénář při čtení nejprve považovali za blbost, ale po pár skleničkách vína ho společně přepsali tak, aby mohli do dialogů volně improvizovat a škrtali některé původní repliky a dopisovali je velkými písmeny s poznámkou improvizace.
Nejen filmové vtípky, ale i realita kolem Bohouše
Inspirací ke žravému bernardýnovi byl skutečný pes scenáristy Františka Vlčka staršího. Ten jednou dal bernardýnovi plechovku od olejovek, kterou zvíře bez váhání spolkl a po pár dnech ji bylo možné vidět venku vyleštěnou a placatou. Původní název filmu měl být „Ludvík“, ale kvůli tomu, že v té době byl Ludvík i prezidentem, tvůrci nakonec zvolili jméno Bohouš, které snímku dodalo ten správný komický nádech.
Jméno majitele hotelu Aloise Randy bylo vybráno záměrně tak, aby obsahovalo slovo sranda, a to se ve výsledku podepsalo i na vnímání celého filmu. Při natáčení scén, kde Bohouš olizuje Sovákovu hlavu, filmaři vpletli do hercových vlasů kousky párků, aby pes věděl, kam se zaměřit. A protože Bohouš obvykle ve skutečnosti snědl i kousek chleba, který měl odmítnout, museli filmaři ten filmový potřít benzínem, aby pes do něj opravdu nekousl.
Co se stalo s Bohoušem a další filmové osudy
Skutečné jméno psa, který hrál Bohouše, bylo Baldur. Tento čtyřnohý herec zemřel ve věku necelých deseti let na následky otravy z přípravku proti blechám. Po filmu se Baldur objevil ještě v dalších snímcích a seriálech, například v Pokladu byzantského kupce nebo v seriálech Kamarádi a Hříšní lidé města pražského.
Náklady na vznik filmu byly velmi nízké a včetně honorářů vyšly na necelých deset tisíc korun, což dnes působí až neuvěřitelně. Přesto si film Bohouš vydobyl pevné místo v srdcích diváků a je dodnes ceněn pro svůj humor, improvizaci a originální práci se zvířetem před kamerou.
Další filmové zajímavosti najdete tady.
Snímek Bohouš můžete zhlédnout ve iVysílání České televize.
