Přípravy akčního thrilleru Bourneovo ultimátum provázely ostré spory v týmu a natáčení nakonec odstartovalo bez hotového scénáře. Herec Matt Damon veřejně zkritizoval původní text, což donutilo režiséra k improvizacím přímo na place. Štáb musel v ulicích světových metropolí používat klamné manévry před fanoušky a složité technické triky. Snímek přesto proměnil všechny tři oscarové nominace.
Skandální scénář a hněv
Matt Damon se neudržel a veřejně označil první verzi scénáře od Tonyho Gilroye za naprosto ostudnou a nečitelnou slátaninu. Herec byl natolik rozzuřený, že scenáristu obvinil z braní obrovských peněz za nepoužitelný text a následného útěku do neznáma. Celá situace vygradovala v obrovský mediální skandál, za který se musela hlavní hvězda později dokonce veřejně omlouvat.
Produkce se nakonec rozjela bez dokončeného textu, takže režisér Paul Greengrass musel s Damonem každé ráno narychlo vymýšlet dialogy přímo na place. Tato improvizace v ranních poradách se stala jediným způsobem, jak dát postavám smysluplnou motivaci pro konkrétní natáčecí den.
Špinavé triky v davu
Filmaři museli při natáčení na rušném londýnském nádraží Waterloo použít rafinovanou klamnou operaci k odlákání tisíců zvědavých přihlížejících. Režisér nechal na jedné straně haly postavit falešnou scénu s komparzem, která upoutala veškerou pozornost veřejnosti i dotěrných fotografů. Skutečné scény s Jasonem Bournem se přitom v naprostém utajení točily na opačném konci budovy bez nutnosti nádraží uzavírat. Tato lest umožnila zachytit autentický shon velkoměsta bez neustálého vyrušování fanoušky toužícími po autogramu slavného herce.
Peklo nastalo také v marockém Tangeru, kde štáb musel uzavřít smlouvy s více než dvěma tisíci místních podniků kvůli plynulosti prací. Natáčení probíhalo během postního měsíce ramadánu, což v kombinaci s nesnesitelným horkem vyvolávalo v místním davu značnou podrážděnost. Produkce se potýkala s velmi napjatými situacemi a musela bleskově měnit lokace, aby předešla možným konfliktům s vyčerpanými obyvateli, kteří drželi dlouhý půst. Matt Damon se v tomto prostředí ani jednou za celý film neusměje, což dokonale odráží tíživou atmosféru celého natáčení i osud jeho postavy.
Kaskadéři za kamerou
Legendární záběr skoku z okna přes úzkou uličku vznikl díky neuvěřitelné odvaze kameramana, který se v podstatě stal kaskadérem. Tento odvážný muž skočil s těžkou technikou v ruce přímo za hercem na stejném laně, aby divákům zprostředkoval co nejvíce pohlcující zážitek. Podobné technické výzvy provázely i úvodní scény z Moskvy, které se však kvůli extrémním ruským mrazům musely přesunout do Berlína. Filmaři se obávali o drahé přístroje, a proto v německé metropoli vytvořili iluzi ruské zimy pomocí směsi papíru a pěny. Tato náhražka sněhu vypadala na plátně natolik přesvědčivě, že málokdo poznal skutečné místo vzniku těchto mrazivých obrazů.
Magie a trapné chyby
Pozorní diváci si mohou všimnout hned několika úsměvných chyb, které v takto velkém projektu působí poněkud nepatřičně. V klíčovém okamžiku míří hlavní hrdina na doktora Hirsche pistolí Sig Sauer se slyšitelným cvaknutím kohoutku, ale po střihu drží v ruce úplně jiný typ zbraně. Bezohledný zabiják má náhle v dlani bezkohoutový Glock, což je technický nesmysl bijící do očí každého znalce výzbroje.
Podobná nepozornost provází i drsný souboj v koupelně, po kterém má Bourne obličej i vlasy silně potřísněné krví svého protivníka. Jakmile však opouští místnost, je v dalším záběru zázračně čistý a po krvavé lázni nezůstala na jeho těle ani jediná stopa.
Další časový paradox nastává při návštěvě výcvikového střediska v New Yorku, kam hlavní hrdina vchází za jasného bílého dne. Stačí jen pár minut děje uvnitř budovy a při následném skoku do řeky se město náhle utápí v hluboké černočerné noci.
Tvůrci se nevyhnuli ani zmatkům v osobních údajích, protože ve složce Treadstone svítí datum narození třináctého září roku devatenáct set sedmdesát. V předchozím díle s názvem Bourneův mýtus přitom dokumenty jasně uváděly datum patnáctého dubna o rok později. Tyto nesrovnalosti v identitě agenta bez paměti přidávají celému příběhu další nechtěnou vrstvu tajemství.
Skutečná identita a sláva
Původ jména Jason Bourne sahá k reálnému muži jménem Ansel Bourne, jenž patří mezi první zdokumentované případy vzácné poruchy identity. Tato disociativní fuga se stala základním kamenem pro budování postavy, která se snaží rozplést pavučinu své vlastní minulosti.
Navzdory všem produkčním zmatkům a chybám ve scénáři se tento snímek stal jediným z celé série, který si odnesl prestižní zlaté sošky. Film proměnil všechny tři oscarové nominace v kategoriích střih, zvuk a střih zvuku, čímž potvrdil svou technickou výjimečnost. Na databázi ČSFD si drží hodnocení 87%, tedy nejlepší skóre z celé série.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Bourneovo ultimátum vysílá stanice Nova Cinema v pondělí 8. června od 20:00, reprízu nabídne 10. června od 00:05.
