Komedie Černí baroni režiséra Zdenka Sirového baví diváky už dlouhé roky. Příběh inspirovaný předlohou Miloslava Švandrlíka provázela řada vypjatých i úsměvných momentů přímo na place. Herci se potýkali s nepředvídatelnými úrazy, napětím kvůli alkoholu i razantními změnami původního scénáře. Během vzniku navíc došlo na intimní scény, které byste v knize hledali ve zcela jiné podobě.
Bolestivý úraz a soudní obsílka
Ondřej Vetchý na roli vojína Kefalína vzpomíná kvůli bolestivému zranění. Václav Vydra mu chtěl původně pouze potřást rukou. Nešťastnou náhodou se ale prstem trefil kolegovi přímo do oka. Štáb tak musel okamžitě přerušit natáčení a oba herci zamířili rovnou na pohotovost.
Vetchý následně chodil na plac s obvazem. Filmaři tuto skutečnost do příběhu nijak speciálně nezačlenili. Zranění je tak dobře viditelné ve scéně, kdy si vojáky při nástupu prohlíží generál ztvárněný Václavem Postráneckým. Obdobné napětí jako při zranění vládlo i mimo samotné natáčení.
Skutečným předobrazem velitele Terazkyho byl Andrej Gazda. Když si v sedmdesátých letech přečetl samizdatové vydání knihy, okamžitě se v postavě poznal. Plný vzteku začal diktovat dopis pro svého právníka a chtěl spisovatele hnát k soudu za veřejné zosměšnění. Záměr mu nakonec rozmluvila až jeho tehdejší kolegyně z kanceláře.
Pikantní úpravy a původ jména
Postava Kefalína vychází přímo ze života spisovatele Miloslava Švandrlíka. Ten miloval oblíbený kolový nápoj a chodil si pro něj pravidelně do pražského lahůdkářství. Prodavačky mu začaly přezdívat Kofolín. Tvůrce nechtěl v textu dělat nápoji reklamu a jméno tak raději mírně upravil do finální podoby.
Velkou proměnou prošla před kamerou milostná linka vojína Jasánka. Ten se v komedii spustí s pohlednou mladou svazačkou v dřevěné boudě. Knižní verze ale popisuje intimní chvíle v cihlové místnosti s neupravenou a ošklivou ženou jménem Andula. Vladimír Javorský si tak prožil naprostý opak autorovy vize.
Dusno kvůli alkoholu i historický omyl
Do role majora Terazkyho tvůrci obsadili Pavla Landovského. Herec se tehdy vrátil po letech z emigrace a na place s ním filmaři zažívali krušné chvíle. Byl velmi náladový, kolegům často nadával a repliky si upravoval zcela podle sebe. Během pauz navíc popíjel alkohol a lidé ze štábu se mu raději vyhýbali.
Natáčení probíhalo mimo jiné na zámku Zelená Hora nedaleko Nepomuku. „Byla to pěkná a zajímavá lokace, bohužel v té době hodně zdevastovaná,“ zavzpomínal Václav Vydra. Rodu Šternberků přitom panství patřilo přes dvě stě let. Představitel hraběte se tak symbolicky pohyboval ve vlastním historickém prostředí.
Samotný děj filmu ale obsahuje historickou nepřesnost ohledně umístění posádky. Na zámku nikdy nesídlily Pomocné technické prapory určené pro nepřátele státu. Působily zde pouze Technické prapory složené převážně z branců neschopných běžné služby ze zdravotních důvodů. Skuteční příslušníci končili v těžkých podmínkách v dolech.
Šišlající důstojník a hádky ve střižně
Miroslav Donutil na vojně nikdy nebyl a svou roli tak stavěl výhradně na vyprávění přátel. Specifické šišlání poručíka Troníka odkoukal od jednoho z tehdejších československých diplomatů. Další zajímavostí je účast Michala Dlouhého. Ten ztvárnil postavu ve filmu a následně se zúčastnil i natáčení stejnojmenného seriálu.
Režisér Zdenek Sirový nasbíral obrovské množství materiálu a ve střižně čelil velkému problému. Záběry mu vycházely na dvě promítací hodiny a nevěděl co s nimi dál. S řešením přišel kolega Antonín Máša a snímek zkrátil na požadovaných devadesát minut během jediného dne.
„Plival jsem kolem sebe vzteky a proklínal ho,“ popsal Sirový moment těžkého rozhodování nad finálním střihem. Později však uznal, že komedie díky tomuto kroku získala ten správný rytmus.
Snímek Černí baroni vysílá stanice FILMBOX+ One 22. srpna v 17:55, reprízu uvede 26. srpna od 16:05.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
