Filmové zpracování příběhu, který zanechala Anne Franková, přináší ve snímku z roku 2016 nečekaně syrový pohled na její osud. Režiséři odhodili zažitou představu dokonalé oběti a ukázali ji jako normální vzdorovitou dívku. Adaptace otevírá prostor pro překvapivé historické souvislosti spojené s prozrazením amsterdamského úkrytu.
Dívka bez hollywoodských příkras
Předchozí filmová zpracování často vykreslovala mladou dívku jako naprosto bezchybnou postavu. Němečtí tvůrci historického dramatu se rozhodli jít odlišnou cestou a hlavní hrdinku divákům představují jako svéhlavou slečnu plnou zmatených emocí.
Ústředním motivem se tak stává její napjatý vztah s matkou Edith uprostřed extrémně stísněných podmínek podkrovního bytu. Náročnou roli získala Lea van Acken, která si za svůj přesvědčivý výkon odnesla Bavorskou filmovou cenu a později se objevila v americkém seriálu Ve jménu vlasti.
Ztracené dětství v utajení
Rodina opustila Německo kvůli nastupujícímu nacistickému režimu už v roce 1933 a usadila se v Holandsku. Zde si mladá dívka rychle osvojila plynulou nizozemštinu a svůj rodný jazyk brzy úplně zapomněla. Po vystupňování protižidovských opatření v roce 1942 se otec Otto rozhodl celou rodinu přesunout do bezpečí tajného bytu. Před odchodem do úkrytu museli doma zanechat milovanou kočku Moortje, které se ujala rodina jednoho z přátel.
V podkroví si Anne začala zapisovat své každodenní postřehy do deníku, který se stal jejím nejbližším důvěrníkem. Stránky plnila svými sny o dráze úspěšné spisovatelky i popisy prvních milostných pocitů v netradičním prostředí. Dívka udržovala alespoň minimální kontakt se světem psaním anglických dopisů své kamarádce z americké Iowy. O tyto zachované texty o mnoho let později projevila v aukci zájem slavná herečka Whoopi Goldberg.
Nový pohled na policejní razii
Dlouhá desetiletí panovalo přesvědčení o přímé zradě a udání rodiny někým z místních obyvatel. Rozsáhlá studie z roku 2016 ale přinesla odlišný pohled na události srpnového dne roku 1944. Soudní záznamy naznačují, že se úřady o dům zajímaly primárně kvůli nelegální hospodářské činnosti a hledaly důkazy o práci načerno či obchodování s nedostatkovým zbožím. Odhalení ukrytých obyvatel tak byla pravděpodobně jen obrovská shoda nešťastných náhod při běžné kontrole.
Natahování autorských práv
Deportaci do vyhlazovacích táborů přežil pouze otec Otto, který dceřiny detailní zápisky vydal knižně. Kolem vydavatelských práv na text přeložený do více než sedmdesáti jazyků se ale nedávno rozhořel velký právní spor. Nadace spravující literární odkaz v roce 2015 oficiálně označila otce za spoluautora knihy. Cílem tohoto kroku bylo prodloužit autorská práva o další desetiletí, protože původní zákonná lhůta měla vypršet přesně sedmdesát let po smrti mladé autorky.
Snímek Deník Anne Frankové můžete zhlédnout na Nova Cinema ve středu 17. června od 11:15.
Další perličky z natáčení filmů a seriálů.
