Hudební komedie Discopříběh z roku 1987 přilákala do kin téměř dva miliony diváků. Její hlavní hvězda Rudolf Hrušínský nejmladší díky ní zažil první velkou životní i filmovou zkoušku. Režisér Jaroslav Soukup dostal při natáčení neobvyklou volnost a štáb tak mohl v centru Plzně zrealizovat i docela nebezpečné nápady. Během čtyř měsíců natáčení mimo domov navíc vznikala celoživotní přátelství a milostné románky.
Zaplavené náměstí a vypůjčený jeřáb
Natáčení v západočeské Plzni tehdy probíhalo v naprosto uvolněném duchu. „Když to řeknu nadneseně, mohli jsme si tam dělat, co chtěli,“ zavzpomínal režisér Jaroslav Soukup. Vedení města vnímalo chystaný snímek jako obrovskou reklamu a štábu vycházelo maximálně vstříc.
Díky nevšední podpoře úřadů mohli filmaři dokonce zastavit dopravu, aby natočili scény tančících lidí přímo mezi automobily. Někteří řidiči v kolonách sice radostně mávali, jiní na štáb vztekle hrozili. Pro davovou scénu na náměstí Republiky se tvůrcům podařilo shromáždit neuvěřitelných sedm a půl tisíce osob.
Z místní Škodovky si navíc zapůjčili největší dostupný jeřáb v republice, který kameramana s vybavením vynesl do výšky sedmdesáti metrů. Hmotnost stroje přitom představovala obrovské bezpečnostní riziko. Historické centrum je totiž podkopáno složitou sítí starých podzemních chodeb. Vše bez komplikací vydrželo a mohla vzniknout i slavná pikantní scéna, ve které ústřední postava probíhá davem zcela bez oblečení.
Noční život a překvapení na castingu
Představitel hlavní role Rudolf Hrušínský nejmladší strávil v hotelu celé čtyři měsíce odloučený od rodiny. Šestnáctiletý mladík tam díky natáčení poprvé okusil opravdový noční život. Osobní dohled nad ním držel filmový otec Ladislav Potměšil, který se s jeho příbuznými velice dobře znal.
Zkušený kolega mu nic výslovně nezakazoval. Pouze mu dal užitečnou radu, aby u večerního pití vždy zůstal u jediného druhu alkoholu a nemíchal ho.
Ladislav Potměšil si ovšem na place prožil své a záběry pro něj znamenaly fyzické utrpení. Při nahánění filmového syna na železniční stanici si natrhl sval na noze. O něco později se ošklivě pořezal o naštípnuté sklo ve dveřích. Jaroslav Soukup mimochodem při prvotním obsazování hlavní role vůbec netušil, že si pro svůj projekt vybral vnuka legendárního českého herce.
Drzost na konkurzu a utajený dabing
Roman Pikl se do celého projektu dostal obrovskou náhodou. Původně dorazil na hudební konkurz s vlastními texty a písněmi. Když na místě zjistil, že muziku obstarává Michal David, bez sebemenší trémy oznámil režisérovi svůj odchod s odůvodněním, že herectví nerozumí. Jeho odvaha oponovat tvůrce natolik zaujala, že ho do role okamžitě obsadil.
Před kamerou pak zažíval náročné chvíle. Dělalo mu obrovský problém udržet nešťastný výraz, opakovaně vybuchoval smíchy a klapka se musela několikrát opakovat. V příběhu jeho postava o mladou kadeřnici neúspěšně usiluje. Ve skutečnosti se do sebe zamilovali a tvořili pár další čtyři roky.
Filmová partnerka hlavního hrdiny Mariana Slováková pocházela ze Slovenska a dělala jí potíže čeština. V postsynchronech ji proto nadabovala Jana Mařasová. Sama Mariana se navíc na place nezakoukala do hlavního hrdiny, ale do chlapce z placu, který hercům předčítal texty na zkouškách.
Slzy smíchu a zničený cizí byt
Scéna v holičství zabrala filmařům celého půl dne. Maskéři vymýšleli nejrůznější varianty účesů včetně punkového číra nebo vyholení jedné poloviny hlavy. Kadeřnice Jaroslava Bobková Stránská se u toho bavila natolik, že nepotřebovala umělé kapky pro filmové slzy a plakala opravdovým smíchy. Ruce s holicím strojkem v detailních záběrech však patřily skutečné profesionálce.
Ačkoliv západočeské město hraje ve snímku hlavní roli, oblíbené sídliště rodiny Horáčkových byste tam hledali marně. Záběry z panelové zástavby vznikaly kompletně v pražských Řepích. Noční scéna, kdy spícího puberťáka na střeše domu překvapí silný déšť, se navíc pořádně prodražila. Voda z umělého filmového deště nešťastnou náhodou vytopila byt v nejvyšším patře bezprostředně pod střechou. Obrovského úspěchu u diváků se bohužel nedožil herec Karel Vochoč, podlehl infarktu ještě před prvním promítáním.
Falešný nápis na střeše a odrazy ve sklech
Světelný nápis na střeše paneláku s textem „Škoda do celého světa“ vznikl čistě pro potřeby natáčení. Filmaři ho nechali na budovu nainstalovat a po padnutí poslední klapky zase obratem demontovat. Pozorní diváci si mohou všimnout i drobného detailu. Ve slově celého je obráceně čárka nad písmenem e.
Pozornosti tvůrců uniklo i několik dalších chyb. Ve scéně v kadeřnictví se do levého horního rohu na chvíli vkrade mikrofon. Když Ladislav Potměšil sedí za režijním pultem, v jeho zrcadlových brýlích se zase zřetelně odráží kameraman i s celým štábem.
Osobní telefonát režiséra a oblaka kouře
Představitelka hodné kadeřnice Jitky Jaroslava Bobková Stránská původně na konkurz vůbec nechtěla jít. Režiséra její rozhodnutí velmi mrzelo a nakonec ji přesvědčil osobním telefonátem. Před kamerové zkoušky tak dorazila zcela bez ambicí a navíc silně spálená od sluníčka.
Za scénářem a texty písní stojí Eduard Pergner. V titulcích se ovšem objevuje pod pseudonymem Boris Janíček. Během psaní scénáře prý vykouřil více než dvě krabičky cigaret denně. Samotný Rudolf Hrušínský nejmladší viděl hotový snímek v roce premiéry zhruba dvacetkrát, účastnil se totiž slavnostních uvedení ve všech větších městech.
Film Discopříběh vysílá Nova 23. srpna v 16:10, reprízu nabídne Nova Cinema 25. srpna od 18:10.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
