V komedii Dívka na koštěti z roku 1971 se hlavní hvězda Petra Černocká bála skočit z okna na připravené matrace. Režisér Václav Vorlíček proto přímo na ulici oslovil náhodnou podobnou dívku, napsal jí omluvenku do školy a nebezpečný kaskadérský kousek nechal natočit ji.
Útěk z pohádkové říše za láskou
Mladá čarodějnice Saxana v podání Petry Černocké uteče do lidského světa, aby se vyhnula trestu tří set let po škole. Pomocí Lexikonu kouzel získá necelé dva dny mezi smrtelníky, kde se seznámí s dobrem, zlem i slušným chlapcem Honzou, kterého hraje Jan Hrušínský. Aby u něj mohla natrvalo zůstat, musí rychle najít a vypít odvar z takzvaného babského ucha. Její naivity se mezitím pokusí zneužít trojice zlomyslných spolužáků v čele s Mikym Rouskem, již touží získat pohádkovou knihu kouzel pro vlastní obohacení.
Titulní hrdinka se přitom původně měla jmenovat úplně jinak. Režisér Václav Vorlíček hledal pro film cílící na dospívající mládež jméno, které by v sobě ukrývalo tehdy provokativní slovo se*. Protože otevřeně vyslovit tento výraz bylo v konzervativní společnosti nemyslitelné, přeskupoval různě písmena, až vymyslel Saxanu. Samotný příběh z pera Hermíny Frankové navíc původně vyprávěl o malé čarodějnici, která přistála v kasárnách plných vojáků. Tvůrci s tímto pojetím ale nesouhlasili a děj výrazně přepsali.
Nedošitý kostým a smazané jméno z titulků
O hlavní roli se na začátku příprav ucházelo více kandidátek. Velký zájem projevila zpěvačka Věra Špinarová, která později přiznala, že obsazené kolegyni úspěch filmu tiše záviděla. Značnou šanci měla také Milena Steinmasslová, na kterou už maskéři dokonce ušili kostýmy. Vorlíček nakonec vybral Petru Černockou poté, co ji viděl hrát čarodějnici v divadle Semafor. K jejímu vítězství na konkurzu navíc pomohl její ostře řezaný nos, na který tvůrci nemuseli složitě lepit žádné protetické doplňky.
Představiteli zlomyslného Bujnocha přinesl herecký život po natáčení mnohem temnější osud. Michal Hejný emigroval na konci sedmdesátých let 20. století do Spojených států, kde se nakazil virem HIV a po čase zemřel. Komunistické vedení mezitím vydalo příkaz vytvořit novou verzi závěrečných titulků, ze kterých filmaři museli jméno emigranta úplně vymazat. Smutnou dohru mělo natáčení i pro Medu Valentovou v roli babičky. Herečka pracovala s vědomím těžké nemoci a obávala se, že se premiéry vůbec nedožije. Promítání nakonec stihla a nedlouho poté zesnula.
Hlava v nočním stolku a skrytý tanečník
Zvláštní efekty vynesly architektu Oldřichu Bosákovi mezinárodní ocenění z festivalu ve španělském Sitges. Prodlouženou paži čarodějnice ve skutečnosti ztvárnil baletní tanečník, který ležel skrytý na zemi a natahoval ruku před sebe, zatímco Černocká v záběru pouze hýbala ramenem.
K vytvoření iluze uříznuté mluvící hlavy zase posloužil upravený noční stolek, do kterého se Jan Hrušínský nasoukal a pod kovovou konstrukcí strávil celé odpoledne. Iluzi oddělené hlavy dotvořila zrcadla a desítky přesně namířených lamp. Ke stoptrikům sálových zvířat, do kterých se herci měnili, patřila naopak i umělá sádrová studna vybudovaná přímo na náměstí.
Ani v dalších scénách se štáb neobešel bez náročných podmínek. Hrušínský měl pod přilepenou maskou Napoleona potíže s dýcháním a snášel silný zápach barev. Jana Drbohlavová trpěla s velkými králičími zuby, se kterými nemohla srozumitelně mluvit a neustále měla pocit, že se jimi udusí. Odlet dvojice hlavních hrdinů z bytu na březovém koštěti pak filmaři vyřešili pomocí sedátek připevněných na vyztuženou ocelovou násadu, kterou do výšky vytahoval jeřáb.
Pohádkovou komedii uvede stanice Nova v neděli 25. října v 16:20.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
