Komedie Dívka na koštěti působí na televizních obrazovkách jako odpočinková zábava, vznik samotného snímku ale vyžadoval od štábu pořádnou dávku improvizace. Představitelka titulní čarodějnice Petra Černocká například odmítla natočit riskantní skok z okna, proto musel režisér bleskově sehnat náhradnici rovnou z ulice. Filmaři složitě vymýšleli na první pohled jednoduché kouzelnické triky a řešili nečekané problémy se zdánlivě obyčejnými kostýmy.
Záskok při skoku z okna a tajemství létajícího koštěte
Petra Černocká se do riskantních scén příliš nehnala. Odmítla například vyskočit z okna, přepadl ji totiž pochopitelný strach z pádu na připravené matrace. Režisér Václav Vorlíček však situaci vyřešil velmi pohotově. Na ulici si vyhlédl dívku s podobnými rysy, napsal jí omluvenku do školy a odvážná náhradnice skok bez potíží provedla.
Odlet ústřední dvojice z bytu vyžadoval složitou přípravu. Technici na vyztuženou násadu koštěte připevnili sedátka. Na konce umístili ocelová lanka a celý čarodějnický stroj s oběma herci do vzduchu zvedal jeřáb.
Dnes oblíbená scéna s prodlouženou rukou vznikla díky skrytému baletnímu tanečníkovi. Ležel schovaný na zemi a před kamerou ladně natahoval svou vlastní paži. Honza v podání Jana Hrušínského si vytrpěl své u scény s uťatou hlavou mluvící na nočním stolku. Herec strávil celé odpoledne nasoukaný v malém prostoru pod kovovou konstrukcí. Výslednou iluzi zajistila důmyslná soustava zrcadel a silné reflektory. Hrušínský tak musel po celou dobu snášet obrovské teplo z nasvícení. V další scéně si pro změnu vyzkoušel sádrovou masku Napoleona. Ta mu ztěžovala dýchání a vdechoval pod ní silné výpary z použitých barev.
Původ tajemného jména a boj o hlavní roli
Zrození neobvyklého jména hlavní hrdinky má překvapivé vysvětlení. Vorlíček hledal slovo, které by v sobě skrývalo tehdy nepatřičný a neslušný výraz se*. „Přesto jsem ale chtěl písmena ze slova se* nějakým způsobem využít, všelijak jsem je přeskupoval, až vznikla Saxana,“ vzpomínal slavný režisér.
Samotná autorka knižní předlohy Hermína Franková hledala v magickém světě únik před realitou. Nechtěla psát o budování režimu a čarodějnický původ postavila jako protipól k tehdejšímu kádrování buržoazního původu obyvatel.
O postavu mladé čarodějnice se původně ucházela také zpěvačka Věra Špinarová. „Kdybych to jen tehdy tušila, že se z toho stane takový hit. Myslím si, že by se můj život ubíral jinou cestou,“ přiznala o mnoho let později. Režisér dal nakonec přednost Černocké. Zaujala ho v divadelním představení Semaforu a maskéři ocenili její ostře řezaný nos. Nemuseli jí složitě lepit umělý.
Studio Barrandov tehdy zareagovalo naprosto nečekaně a výrobu filmu schválilo za pouhý jeden den od odevzdání scénáře. Pro potřeby natáčení dokonce vznikla i umělá sádrová kašna na pardubickém náměstí. Po posledním záběru ji filmaři zase zbourali.
Smutné konce a potíže s králičími zuby
Záporné postavy ztvárnili Jan Kraus, Vlastimil Zavřel a Michal Hejný. Poslední jmenovaný platil za velkého rebela. Problémy s docházkou ho stály studium herectví a následně emigroval do Spojených států amerických. Tam jeho život předčasně ukončila nemoc AIDS. Tvůrci pak museli vytvořit novou verzi závěrečných titulků bez jeho jména.
Natáčení poznamenala také nemoc herečky Medy Valentové. Věděla o svém vážném zdravotním stavu a obávala se o svou účast na premiéře. Slavnostního uvedení se dočkala, velmi ji dojalo a krátce poté zemřela. Náročným maskám se na place nevyhnula Jana Drbohlavová v roli učitelky Peškové. Vyrobili jí speciální králičí zuby. Samotná herečka vzpomínala na potíže s mluvením a neustálý pocit, že protézu spolkne. Během celého procesu navíc čekala syna.
Film Dívka na koštěti vysílá Televize Seznam 11. června ve 20:10, reprízu uvede 13. června od 21:30.
