Klasický western Django z roku 1966 přinesl herci Francu Nerovi obrovskou popularitu a určil směr tehdejší evropské kinematografie. Příběh osamělého střelce táhnoucího za sebou záhadnou rakev dodnes přitahuje diváky silnou atmosférou a počtem 138 mrtvých. Samotné natáčení doprovázela řada komplikací, úsměvných momentů i nečekaných technických přehmatů.
Mladý střelec a triky maskérů
Do hlavní role tvůrci zprvu zvažovali Marka Damona, ale nakonec si postavu zahrál Franco Nero. Bylo mu pouhých pětadvacet let a pro roli zkušeného drsného pistolníka vypadal zkrátka příliš mladě. Maskéři mu proto museli záměrně přidávat vrásky a obličej uměle zestařovat. Své jméno dostal hlavní hrdina podle slavného jazzového kytaristy Django Reinhardta.
O pověst filmu se velmi rychle postarala nezvykle vysoká míra násilí. V britských kinech kvůli tomu snímek čekal na povolení k promítání až do roku 1993. Obrovský úspěch u diváků naopak nastartoval natáčení stovek neoficiálních pokračování. V Německu situace zašla tak daleko, že jméno Django nesl v distribučním názvu téměř každý západní film s Francem Nerem v hlavní roli.
Franco Nero navíc snímek osobně přivezl do Spojených států amerických a promítal ho divákům ještě před uvedením slavných westernů režiséra Sergia Leoneho. Pro zajímavost lze uvést, že italská verze obsahuje hlas dabéra Nanda Gazzola, nikoli samotného hlavního představitele.
Opuštěný herec a mlha z úsporných důvodů
Většina scén vznikala ve španělské přírodní rezervaci Tor Caldara a v římských filmových studiích Elios. Tamní kulisy westernového městečka už ovšem potřebovaly velmi nákladnou renovaci. Režisér Sergio Corbucci vyřešil situaci jednoduše. Zahalil celou scénu do husté umělé mlhy a ušetřil tak studiu velkou část rozpočtu.
Další potíže zaimprovizoval štáb při obsazování komparzistů pro scény s vojskem. Na plac dorazili muži s velmi nevlídným vzhledem a tvůrci jim raději nechali přes obličeje uvázat červené šátky, aby nevypadali tak rušivě. Tento prvek si režisér podle svých slov vypůjčil z tehdejších televizních seriálů.
Během úplně posledního dne natáčení si Corbucci připravil pro hlavního hrdinu nečekané překvapení. Poručil Nerovi vyvléct těžkou dřevěnou rakev na vysoký kopec naprosto bez ohlédnutí. Zmožený herec poslechl a po dosažení vrcholu uviděl jen prázdnou pláň. Filmový štáb si mezitím sbalil veškerou techniku a bez rozloučení z místa odjel.
Úsměvné přehmaty a zbraň popírající fyziku
Snímek nabízí velmi pozorným divákům řadu drobných technických chyb. V záběru na rozbahněnou cestu svítí jasný otisk moderní terénní pneumatiky a během rvačky v baru zase vykukuje v pozadí celý kameraman.
Tvůrci si neuhlídali ani drastickou scénu uříznutí ucha bratra Jonathana. V dalším záběru při pádu k zemi má napadená postava obě uši opět bezpečně na svém místě. Stejně tak se mění počet vojáků doprovázejících majora z pěti na šest a následně opět na pět. Zvláštně působí i počty výstřelů, kdy hlavní postava vystřelí z šestiranného revolveru rovnou osmkrát bez nutnosti nabíjení.
Značnou pozornost poutá hlavní zbraň ukrytá po celou dobu v rakvi. Způsob jejího použití zcela ignoruje fyzikální zákony. Těžký pásový kulomet by obsluhovalo několik silných mužů a manipulace samotným jednotlivcem by byla kvůli obrovskému zpětnému rázu a hmotnosti zcela nemožná. Pásy s náboji se při zběsilé střelbě vůbec nepohybují a zbraň by se velmi brzy zavařila a přehřála.
Podobně neuvěřitelně působí samotné odnášení nakradeného zlata. Dva muži totiž naprosto lehce popadnou plátěný pytel lupu, který by ve skutečnosti vážil hned několik set kilogramů a jeden člověk by s ním ani nepohnul.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Django vysílá Televize Seznam v pondělí 18. května ve 12:05.
