Kultovní vesmírný snímek Duna z roku 1984 dodnes rozděluje fanoušky do dvou táborů. Režisér David Lynch tehdy vytvořil vizuálně podmanivé dílo plné nečekaných tvůrčích postupů. Natáčení v rozlehlé mexické poušti totiž provázely momenty plné vynalézavých improvizací i velmi temných rekvizit.
Písek a komplikace v poušti
Tvorba výpravného eposu vyžadovala obrovské nasazení celého týmu. Režisér dal tehdy přednost tomuto příběhu před nabídkou George Lucase natočit další díl Hvězdných válek. „George Lucas mě varoval, že látku nelze úspěsně převést na plátno,“ svěřil se tvůrce v knižním rozhovoru Temné stránky duše. „Měl tehdy pravdu,“ dodal s velkým odstupem času.
Štáb se k výrobě filmu usídlil v ateliérech v Mexico City a přilehlých pískových oblastech. Dvě stovky dělníků tam musely dlouhé dny ručně vyklízet obrovskou plochu pouště. Práci navíc výrazně zkomplikovaly rozsáhlé zdravotní potíže. Velkou část herců skolily nepříjemné střevní problémy. Produkce proto vybudovala vlastní obří jídelnu a veškeré jídlo pro jistotu dovážela přímo ze Spojených států. Herečce Sean Young to ale dobrou náladu nezkazilo. Na plac si přinesla kameru a tajně natáčela veškeré dění o přestávkách.
Omyly při obsazování a hudební zmatek
Výběr herců provázela řada zajímavých náhod. Patrick Stewart získal roli Gurneyho Hallecka úplným omylem. Tvůrce ho předtím viděl v divadelní hře s velmi výrazným líčením a čekal mnohem staršího muže. Stewart se vzápětí postaral o úsměvnou historku se zpěvákem Stingem. Divadelní bard tehdy populárního hudebníka vůbec neznal, zdvořile se ho proto zeptal na jeho hudební kariéru a Sting odpověděl jménem své kapely The Police. Stewart informaci přijal doslova a myslel si, že jeho kolega hraje na nástroj v policejním orchestru.
Samotný hudebník měl navíc původně vystoupit v parní lázni úplně nahý. Zástupci studia na poslední chvíli zpanikařili a oblékli ho do okřídleného spodního prádla. „Rozhodl jsem se strávit volné léto v gumovém obleku v mexické poušti,“ zhodnotil s úsměvem své tehdejší překvapivé herecké rozhodnutí v jednom z pozdějších rozhovorů.
Netradiční materiály a utajené rekvizity
Vizuální stránka díla vznikala za použití naprosto nečekaných věcí. Šlachy obřích písečných červů vytvořili maskéři z obyčejných prezervativů. Mnohem mrazivější tajemství ukrývaly kostýmy vesmírných navigátorů. Tyto mohutné obleky ušili rekvizitáři z reálných vaků na zesnulé. Objevili je ve staré opuštěné hasičské zbrojnici z 20. let minulého století. Členové štábu hercům prozradili původ obleků raději až po úplném skončení natáčení. Vaky v minulosti prokazatelně posloužily svému smutnému účelu. Bizarnosti na place doplňovala i strava fiktivních padouchů. Syrové maso pojídané postavou jménem Rabban pocházelo z opravdové mražené krávy.
Ztráta kontroly a hořké zklamání
Původní hrubý sestřih materiálu trval úctyhodných pět hodin. Studio a producenti prosadili navzdory dohodám razantní zkrácení podstavce na dvě hodiny. Vzniklé dějové mezery pak musely zachraňovat vysvětlující vnitřní monology hlavních postav. Pochopení příběhu přesto dělalo publiku potíže. Při premiéře dostávali diváci v amerických kinech speciální papírovou příručku definující použitou slovní zásobu.
O několik let později vznikla prodloužená verze určená pro televizní vysílání. Zklamaný režisér se pod ni odmítl podepsat. V titulcích se objevily pseudonymy Alan Smithee pro režii a Judas Booth pro scénář. Jméno scenáristy vzniklo spojením jmen biblického Jidáše a vraha Abrahama Lincolna. Tím dal tvůrce najevo pocity absolutní zrady zničující jeho původní umělecký záměr.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Duna z roku 1984 vysílá Prima Cool 2. července ve 22:00, reprízu nabídne Prima MAX 4. července ve 02:20.
