Televizní obrazovky v polovině 60. let oživil jeden z prvních československých komediálních seriálů s názvem Eliška a její rod. Ústřední postavu rázné servírky ztělesnila Olga Scheinpflugová, pro kterou šlo o vzácnou příležitost před televizními kamerami. Děj z prostředí obyčejné pražské hospody čtvrté cenové skupiny přinesl divákům nekomplikovaný humor a pestrou paletu lidských povah.
Hospoda v srdci televizního studia
Scenárista Jaroslav Dietl původně rozvíjel námět jako jednorázovou televizní hru a postupně z něj vytvořil ucelený seriál o devíti dílech. Hlavní roli dobrosrdečné kuchařky a servírky Elišky Rabasové psal autor přímo na tělo právě pro Olgu Scheinpflugovou. Ta v příběhu dohlíží na blaho své rodiny i svérázného venkovského podnájemníka Svatopluka Sovy v podání Josefa Kemra. Celý děj se odehrává v jednom domě, kde hospoda i byty hlavních postav sousedí pod jednou střechou.
Filmaři našli ideální zázemí v prostorách tehdejší Měšťanské besedy v pražské Jungmannově ulici. Televize tam totiž tehdy běžně sídlila a dělila se o budovu se skutečnými nájemníky. Režisér František Filip natáčel první šestici epizod živě přímo ve studiu a obraz se pro vysílání snímal metodou telerecordingu přímo z obrazovky. Zbylé tři epizody už vznikaly klasickou studiovou prací.
Společně před kamerou
Seriál přinesl několik zajímavých hereckých poprvé. Diváci na obrazovce úplně poprvé viděli Jiřího Schmitzera, který navíc hrál po boku svého skutečného otce Jiřího Sováka. Sovák ztvárnil bodrého hostinského Evžena Kroupu a po celou dobu nesundal z hlavy typickou rádiovku. Svou pokrývku hlavy odložil pouze v jedné epizodě při zkoušce. Vizuální prvek s rádiovkou i samotné jméno Evžen a příjmení Kroupa si pak herec přenesl do svých pozdějších slavných projektů Chalupáři a Marečku, podejte mi pero.
Sourozenecké setkání zažily také Jana a Dana Hlaváčovy. Ty si zahrály dcery hlavní hrdinky a před kamerou se takto sešly úplně poprvé. Roli poněkud ztřeštěné kuchyňské pomocnice Moniky svěřil režisér tehdy začínající Ivě Janžurové. V sedmé epizodě se herečka ptá jednoho z hostů, zda nepochází z Pelhřimova. Vložila tak do textu odkaz na své skutečné místo narození v nedaleké Žirovnici.
Smazané pásky a záchrana zbytků
Na tvorbě scénářů spolupracoval také autor Jiří Hubač. Třetí československý seriál po Rodině Bláhově a Třech chlapech v chalupě nasadila televize do vysílání v únoru 1966 a nové příběhy nabízela divákům zhruba v měsíčních intervalech. Do dnešních dnů se kompletní dílo bohužel nedochovalo.
Závěrečné dvě epizody s názvy Živelní pohroma a Staročeši proti mladočechům někdo v archivu, snad omylem, smazal. Tyto záznamy jsou tak velmi pravděpodobně už nenávratně ztracené. Zbylých sedm dílů se po letech dočkalo oprášení a Česká televize je před časem vydala na DVD a nyní míří na obrazovky.
Seriál Eliška a její rod můžete sledovat vždy v sobotu ráno na ČT1.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
