Režisér Jan Prušinovský vyslal české herce na divokou cestu Evropou ve filmu Grand Prix. Vznikla tak svérázná road movie plná bizarních situací a vyjetého oleje. Natáčení se občas pohybovalo na samotné hraně zákona. Tvůrci bojovali s přísnou zahraniční byrokracií a tvrdými pandemickými restrikcemi. Snímek si přesto našel obrovské publikum.
Příběh sleduje dvojici bratranců s naprosto odlišným přístupem k životu. Roman vede ušmudlaný autobazar na okraji města a má doma živelnou manželku. Emil si piplá čistou autodílnu v centru a zná každou součástku v motoru. Zlom přichází ve chvíli, kdy Emil vyhraje v televizní soutěži vstupenky na Velkou cenu Španělska. K výpravě do Barcelony se přidává Romanův problémový kamarád Štětka. Cesta za vysněnými závody Formule 1 se následně mění v obrovský chaos napříč Evropou.
Dekáda čekání na klapku
Cesta scénáře na stříbrné plátno trvala dlouhých deset let. Původní nápad vzešel z reálné historky. „Před již hodně dlouhou dobou mi můj kamarád vyprávěl o jeho cestě na fotbalové Euro do Portugalska,“ řekl před lety pro TotalFilm režisér Jan Prušinovský. Postupem času spojil motiv cestování s kriminální zápletkou. Fanoušci podpořili tvůrce ve veřejné sbírce částkou dva miliony korun a státní fond kinematografie následně přidal další desítku milionů.
Útěk před francouzskou policií
Zahraniční produkce narazila po překročení hranic na tvrdou realitu. Francouzská část natáčení se ukázala jako jedno velké administrativní peklo. Byrokratický aparát vyžadoval složitá povolení na každý krok štábu.
Tvůrci proto vzali situaci do vlastních rukou a riskovali tučné pokuty. „Občas jsme točili regulérně načerno, protože jinak to nebylo možné,“ dodal Prušinovský. Riziko odhalení snižoval probíhající lockdown. Tamní policisté primárně kontrolovali striktní dodržování protiepidemických opatření.
Setkání s muži zákona vyžadovalo velkou dávku herecké improvizace. „A když už na nás policie přijela, schovali jsme kameru a předstírali jsme, že jsme lovci zvukových atmosfér pro dokumentární film,“ přiznal režisér. Po přejezdu Pyrenejí naopak španělský štáb pojal natáčení s uvolněným temperamentem.
Skutečný asfalt v hlavní roli
Režisér rezolutně odmítl používat laciné ateliérové triky. „Absolutní většina scén z auta je reálná. Herci řídí v tomhle filmu sami,“ řekl. Omezené množství náročných záběrů vzniklo na filmařském vleku. Ostatní kilometry odřídili samotní protagonisté v ostrém provozu. Vůz řídil osobně i Miroslav Donutil.
Film věrně ukazuje syrovou realitu dlouhých dálkových cest. Snímek záměrně opomíjí líbivá turistická panoramata. Kamera zabírá výhradně dálnice, čerpací stanice a opotřebované motoresty. „Chtěl jsem napsat a natočit vlastně jednoduchou lehkou komedii, která bude plná omylů, nedorozumění a vyjetého oleje.“
Utajená pomrknutí pro fanoušky
Dílo obsahuje řadu detailů pro bystré diváky. Mechanika týmu Haag si zahrál skateboardista David Luu. Fiktivní stáj tvoří napodobeninu reálného týmu Haas. Lokace plánování průniku na barcelonský stadion se ve skutečnosti nachází v Praze. Bratranci v čase 01:31:20 stojí na parkovišti u koupaliště Džbán. Během titulků běží sestřih scén z natáčení. Televizní premiéra na ČT1 přilákala přes 602 tisíc dospělých diváků.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Grand Prix můžete zhlédnout na ČT1 v úterý 17. března od 22:15.
