Kultovní šumavské dobrodružství Pod Jezevčí skálou skrývá pod nánosem nostalgie nečekaně dramatické momenty, které měly k idyle na place hodně daleko. Malý Tomáš Holý musel čelit útoku zvířete i drsným podmínkám v místech, kam běžný smrtelník nesměl ani nahlédnout. Celý projekt doprovázely náročné výzvy a zákulisní intriky, o kterých diváci u televizních obrazovek neměli ani tušení.
Krvavý útok na place
Během natáčení scény u nory došlo k nečekanému incidentu, při kterém jezevčík jménem Bibo ošklivě poranil dětskou hvězdu přímo před kamerou. Zvíře bylo původně pod vlivem sedativ, ale při opakovaném záběru se nečekaně probralo a v šoku se zakouslo Tomáši Holému do obličeje. Herec měl na tváři skutečné zranění a tekla mu krev, přesto se rozhodl hrdinně pokračovat v práci bez jakéhokoli přerušení. Své zranění se snažil utajit dokonce i před vlastními rodiči, aby mohl v klidu dokončit rozdělanou práci na filmu.
Vzpoura kvůli jelenovi
Mladý herec projevil nečekanou sílu charakteru v momentě, kdy se dozvěděl o plánovaném usmrcení jelena pro potřeby závěrečné scény. Holý se nebál postavit samotnému režisérovi Václavu Gajerovi a kategoricky prohlásil, že v případě zabití zvířete končí. „Režisére, jestli toho jelena odprásknete, tak vám s tou rolí praštím,“ prohlásil tehdy dětský herec.
Celý štáb musel pod tlakem tohoto ultimáta ustoupit a najít náhradní řešení, které by chlapce uspokojilo a umožnilo dokončení snímku. Jelen byl nakonec pouze šetrně uspán speciální šipkou, aby mohl být pořízen potřebný materiál bez zbytečného krveprolití v šumavských lesích.
Pro záběry na saních byla využita umělá rekvizita, která se skládala ze skutečné hlavy s parohy nasazené na vycpané tělo. Tato náhrada vypadala dostatečně věrohodně, takže diváci nepoznají, že před nimi neleží skutečně ulovený jelen.
Život v zakázaném pásmu
Filmaři se během práce na Šumavě pohybovali v přísně střeženém pohraničním pásmu, kam byl vstup povolen pouze na základě speciálních propustek. O veškerý komfort a bezpečí štábu se starali přímo pohraničníci, kteří jim zajišťovali i teplou stravu dováženou z vojenské kuchyně.
Podmínky pro herce byly nesmírně drsné, protože se točilo v mrazech klesajících až k hranici minus dvaceti stupňů Celsia. V té době neexistovalo žádné moderní zázemí v podobě vyhřívaných karavanů a jediným místem k odpočinku byl starý autobus zaparkovaný hluboko pod kopcem. Herci i technici museli prokázat obrovskou odolnost, aby v takto nehostinném prostředí dokázali vytvořit dílo, které dodnes fascinuje generace diváků.
Tajemství obsazení a řeči
Obsazení role dědečka bylo pro režiséra velkým rizikem, protože Gustáv Valach se v té době nacházel na černé listině tehdejšího režimu. Tento vynikající herec byl hluboce věřícím katolíkem a zásadně odmítal účinkovat v jakýchkoli politicky angažovaných hrách poplatných tehdejší době. Václav Gajer proto musel projevit značnou odvahu, aby si prosadil právě tohoto umělce do jedné z hlavních rolí.
Zajímavostí je také přístup k samotnému projevu Tomáše Holého, který se jako jediný člen celého obsazení nemusel učit žádné texty ze scénáře. Režisér mu vždy jen v krátkosti nastínil podstatu konkrétní scény a nechal ho hovořit jeho vlastními slovy pro dosažení maximální přirozenosti. Tento neobvyklý postup se ukázal jako geniální tah, protože chlapcova mluva působila neobyčejně autenticky a bezprostředně.
Film však nechtěně rozšířil mezi veřejnost chybu v myslivecké mluvě, když postava hajného odpovídá na pozdrav špatným způsobem. Správně by měl hajný Straka na slova Lovu zdar odpovědět stejným zvoláním nebo zkrácenou formou, nikoliv poděkováním.
Ekologická stopa a úspěch
Kultovní scéna s padajícím sněhem byla vytvořena pomocí fukaru a drceného polystyrenu, což způsobulo majitelům chalupy nečekané starosti na mnoho let dopředu. Bílé kuličky z umělé hmoty nacházeli v zahradě ještě dvě desetiletí po odjezdu posledního člena filmového štábu ze Šumavy.
Samotná chalupa v Srní byla v době natáčení úplně bez elektrického proudu a veškerou energii musel vyrábět hlučný naftový agregát. Původně se uvažovalo pouze o jednom samostatném filmu, ale obrovský úspěch v sousedním Německu nakonec donutil tvůrce k vytvoření celé trilogie. Existuje také speciální verze snímku, která obsahuje patnáct minut materiálu navíc oproti té běžně vysílané v televizním programu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Pod Jezevčí skálou můžete zhlédnout v neděli 15. března na stanici Nova od 16:20.
