Velkofilm Pearl Harbor sliboval historickou podívanou století, avšak zákulisí natáčení skrývalo nečekané finanční oběti i ostré střety s filmovým studiem. Režisér Michael Bay musel krotit své ambice i rozpočet, aby mohl divákům naservírovat příběh plný lásky i válečné vřavy. Skutečné drama se ovšem odehrávalo mimo kameru, kde šlo o život kaskadérům i o čest skutečným hrdinům.
Peníze a hvězdné obsazení
Michael Bay a Jerry Bruckheimer se museli uchýlit k radikálnímu kroku, když se vzdali svých garantovaných honorářů ve výši čtyř milionů dolarů. Celý projekt totiž ohrožoval napjatý rozpočet, takže tvůrci i hlavní herecké hvězdy raději vsadili na podíly z budoucích zisků. Tato finanční nejistota provázela vznik snímku od samého počátku a nutila štáb k maximální efektivitě při každém záběru. Herecká elita tak pracovala za zlomek své obvyklé ceny s nadějí, že se jim tato sázka na nejistotu v budoucnu bohatě vyplatí.
Podoba hlavních hrdinů mohla být zcela jiná, protože role Rafea byla původně nabízena Jimu Caviezelovi, který však dal přednost jinému projektu. Postavu půvabné Evelyn měla ztvárnit Gwyneth Paltrow, ale i tato hvězda nakonec upřednostnila odlišný filmový scénář.
Zajímavostí zůstává první velký konkurz Michaela Fassbendera, který se právě o účast v tomto válečném eposu pokoušel na startu své kariéry. Nakonec se však obsazení ustálilo do podoby, kterou dnes zná celý svět z velkých pláten kin.
Strach a reálné nehody
Během natáčení dramatických leteckých útoků došlo k šokující nehodě, kdy kaskadérské letadlo maskované jako japonská stíhačka havarovalo přímo před zraky filmařů. Pilot tohoto stroje měl obrovské štěstí a z trosek vyvázl bez vážnějších zranění, ačkoliv celá situace vypadala naprosto beznadějně.
Ben Affleck prožíval v kokpitu vlastní soukromé peklo, jelikož trpí panickým strachem z létání a musel se překonávat v každé vteřině. Spolu s Joshem Hartnettem a Alecem Baldwinem absolvoval náročný letecký výcvik, aby jeho role elitního pilota působila na diváky dostatečně věrohodně.
Fatální historické omyly
Pozorné oko diváka může v pozadí přístavu spatřit památník lodi USS Arizona, který byl přitom postaven až dlouhých jednadvacet let po útoku. V jedné ze scén se dokonce hladinou prohání moderní jaderná ponorka s kapkovitým trupem, která v roce 1941 neměla v námořnictvu co pohledávat.
Historický nápis na jedné z budov s datem založení v roce 1953 tvoří další z řady nepochopitelných časových chyb v tomto příběhu. Tyto technické anachronismy narušují snahu o věrné zachycení doby a působí v kontextu válečného dramatu velmi rušivě.
Filmaři se dopustili i trestuhodné chyby v záběru s postavou Dorieho Millera, kde jsou na levé straně obrazovky jasně vidět ruce ostřiče kamery. Člen štábu tam neopatrně manipuluje s bezdrátovým ovladačem ostření přímo v momentě, kdy herec Cuba Gooding Jr. probíhá lodní chodbou.
Romantická chvilka Dannyho a Evelyn v kokpitu stroje P 40 je pak z hlediska fyziky naprostým nesmyslem, protože řev motoru by jakýkoliv šepot okamžitě přehlušil. Milenci by na sebe museli z plných plic křičet, aby zaslechli jediné slůvko z vyznání lásky, která se v oblacích odehrávala.
Hněv skutečných hrdinů
Skutečný hrdina z Pearl Harboru Kenneth Taylor neskrýval své znechucení a označil celý film za pouhý kus odpadu, který uráží památku padlých. Veteránovi vadila především přehnaná senzacechtivost a naprosté překrucování historických faktů, které filmaři obětovali pro efekt.
Režisér Michael Bay navíc vedl vyčerpávající bitvu se studiem Disney, které si vynutilo mírnější rating přístupnosti PG 13 pro mladší publikum. Původní vize drsného válečného dramatu tak musela ustoupit komerčním zájmům, což vedlo k několika odchodům režiséra z natáčecího placu.
Masky a falešné útoky
Zdravotní sestry ve filmu vypadají spíše jako modelky z módního časopisu, protože mají na rtech výrazné rtěnky a oči lemují tmavé linky. Takový vzhled byl u námořního personálu v roce 1941 přísně zakázán a sestry se navíc po útoku pohybovaly v civilních šatech místo předepsaných uniforem.
Scénář navíc falešně obviňuje japonské piloty z úmyslného bombardování nemocnice, ke kterému ve skutečnosti nikdy nedošlo. Japonci považovali útoky na zdravotnická zařízení za zbytečné plýtvání cennou municí, kterou raději šetřili pro strategicky významné vojenské cíle v celém přístavu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Pearl Harbor můžete zhlédnout v neděli 15. března na stanici Prima MAX od 20:00.
