Televizní snímek Hřbitov pro cizince patří k výrazným počinům tuzemské tvorby počátku 90. let. Režisér Jaroslav Dudek do něj obsadil silnou hereckou sestavu v čele s Jiřím Bartoškou a Josefem Dvořákem. Právě angažování známého komika do vážné role vyvolalo zpočátku u části štábu otazníky. Výsledek přinesl zajímavé situace na place i drobné nepřesnosti, kterých si pozorní diváci mohou všimnout.
Odvaha zariskovat s netradičním obsazením
Scenárista Jiří Hubač psal postavu holiče Vildy Semeráda přímo na tělo Josefu Dvořákovi. Cítil totiž lítost nad tím, že herci spojovaní převážně s komediálními formáty nedostávají dostatek vážných hereckých příležitostí. Rozhodnutí vybrat tvář spojovanou s humorem do vážného příběhu o perzekuci letců po únorovém převratu nesdíleli všichni tvůrci.
„Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem měl tu čest dělat. Lepší biograf jsem netočil,“ zavzpomínal Dvořák. „Pár lidí pochybovalo o tom, jestli bych to měl hrát já. Pan režisér Dudek si mě ale nemusel vydupávat, prostě se pro mě rozhodl,“ dodal s vděčností. Filmová produkce vyšla herci maximálně vstříc a přizpůsobila natáčecí plán jeho četným divadelním zájezdům.
Moderní vozidla za oknem a přejmenovaný kolega
Příběh se odehrává v období těsně po nastolení komunistického režimu. Hned v samotném úvodu se do obrazu vloudila poměrně znatelná historická chyba. Za oknem letištní budovy na Ruzyni projíždějí vozidla pocházející až ze sedmdesátých a osmdesátých let.
Další úsměvný omyl čeká v úplném závěru při čtení jmen tvůrců. Oldřich Vlach dostal příležitost ztvárnit souseda železničáře Krupičku. Závěrečné titulky mu však přiřkly zcela nové křestní jméno a uvádějí ho jako Ondřeje. Dramatické zpracování osudů letců i přes tyto drobné vady silně rezonovalo. Projekt obdržel v roce 1991 prestižní mezinárodní ocenění Prix Europe v islandském Reykjavíku. Pro Ludmilu Vostrčilovou, hrající tchyni hlavního hrdiny, šlo o úplně poslední vystoupení před kamerou.
Přesun na státní statek a vzpomínka na letce
Štáb se s kamerami vydal z ateliérů přímo na reálná pražská místa. Točilo se na nádvoří Pražského hradu, u kostela svatého Norberta ve Střešovicích nebo v okolí dejvického zámku Veleslavín. Mnoho scén vznikalo v Berouně a z jedoucího vlaku diváci zahlédnou staré vápencové lomy u Srbska.
Kapitán Vorel ztvárněný Jiřím Bartoškou si vybere pracovní umístěnku do zemědělství a skončí na hnoji s německým kolegou Klausem. Tyto záběry vznikaly ve dvoře hospodářského statku ve Statenicích u starého špejcharu.
Postava Vorla si ve svém notesu nese záznam o pěti stech šedesáti třech padlých mužích. Do britského letectva odešlo z domoviny bojovat dva a půl tisíce Čechoslováků. Památku skutečných vojáků, mezi něž patřil nespravedlivě vězněný velitel František Fajtl, dokresluje ve filmu tklivá skotská lidová píseň Loch Lomond. Zahraniční hudební motiv nese název podle největšího skotského jezera.
Film Hřbitov pro cizince vysílá ČT1 24. června od 14:35
