Slavná pentalogie o osudech věčného romantika Štěpána Šafránka provázela celé generace a páté pokračování s názvem Jak básníci neztrácejí naději přineslo nečekané zvraty i v zákulisí. Režisér Dušan Klein musel řešit náhlé odchody hvězd i specifické požadavky mladých hereček toužících po soukromí. Diváci v kinech sice viděli úsměvný příběh, ale cesta k jeho dokončení byla lemována konflikty a smutným loučením s legendami.
Vzpoura Ondřeje Vetchého
Hvězdné obsazení pátého dílu básnické ságy provázely dramatické okolnosti, které nikdo z tvůrčího týmu nečekal. Ondřej Vetchý původně přislíbil svou účast v roli Karase, ale těsně před první klapkou se rozhodl z projektu nečekaně vycouvat.
„Čtvrtý díl Básníků, to bylo úplný peklo. Musel jsem přežít tolik negací, které mě pak přesvědčily k tomu, abych páté pokračování odmítl. Šel jsem do toho jen kvůli svému kamarádovi, režiséru Dušanu Kleinovi,“ prozradil Vetchý před lety deníku Aha.
Tento krok vyvolal okamžitý a velmi ostrý konflikt mezi ním a režisérem Dušanem Kleinem. Celá produkce se ocitla v kritické situaci a hrozilo zastavení prací. Režisér musel jednat bleskově a najít náhradu, která by dokázala do rozjetého vlaku naskočit bez dlouhých příprav.
Spasitelem situace se nakonec stal Lukáš Vaculík, který roli Karase převzal doslova za pět minut dvanáct. Jeho obsazení sice uklidnilo napjatou atmosféru na place, ale stín sporu s jeho předchůdcem v zákulisí ještě dlouho přetrvával. Diváci si nakonec na novou tvář oblíbené postavy zvykli, ovšem pachuť z náhlého odmítnutí původního herce v týmu zůstala.
Zrození české Nicole Kidman
Hlavní ženská role Veverky vyžadovala od Michaely Badinkové mnohem víc než pouhé naučení se scénáře a herecký talent. Režisér Dušan Klein měl o vizáži osudové ženy Štěpána Šafránka naprosto konkrétní představu a trval na jejím splnění. Herečka se musela nechat obarvit na zrzavo, protože režisér chtěl na plátně vidět českou kopii slavné Nicole Kidman. Kromě radikální změny barvy vlasů na ni čekala také fyzická výzva v podobě sportovního tréninku. Mladá herečka se musela v rámci příprav naučit jezdit na kolečkových bruslích, aby její pohyb před kamerou působil přirozeně a s lehkostí.
Stud při milování
Milostné scény patří v kinematografii k těm nejnáročnějším a pro Michaelu Badinkovou byla postelová scéna s Pavlem Křížem skutečnou zkouškou ohněm. Herečka se během natáčení intimních okamžiků potýkala s obrovským studem, který jí bránil v uvolněném výkonu před celým štábem. Situace došla tak daleko, že si u režiséra musela vymínit speciální podmínku pro zachování svého klidu. Trvala na tom, že během natáčení v posteli nesvlékne spodní prádlo a zůstane alespoň částečně zahalená. Dušan Klein nakonec její prosbě vyhověl, aby mohl pokračovat v práci a získal potřebné záběry bez zbytečného stresu.
Výsledný dojem na plátně působí romanticky a křehce, aniž by kdokoli z diváků tušil o vnitřním boji hlavní představitelky. Režisér dokázal scénu nasnímat tak šikovně, že přítomnost spodního prádla zůstala očím veřejnosti skryta. Tato zkušenost ukázala, jak důležitá je komunikace mezi hercem a režisérem při tvorbě citlivých pasáží filmu. Ochrana osobní důstojnosti zvítězila nad požadavkem na absolutní realističnost, což Badinkové umožnilo roli dokončit se ctí.
Smutný odchod maminky
Smutek zavládl v produkci při pomyšlení na postavu Štěpánovy matky, kterou v předchozích částech nezapomenutelně ztvárnila Míla Myslíková. Tato legendární herečka se už natáčení pátého dílu nemohla zúčastnit kvůli svému velmi špatnému zdravotnímu stavu. Trpěla pokročilou Parkinsonovou chorobou, která jí znemožňovala náročnou práci před kamerou a vyžadovala klidový režim. Film se dostal do kin pouhý rok předtím, než Myslíková opustila tento svět. Její absence byla v příběhu citelná, ale tvůrci museli respektovat realitu, která byla k herečce v závěru jejího života neúprosná.
Realita v nemocnici
Zajímavým zpestřením obsazení se stal Leoš Mareš, který v roli mladého lékaře strávil na place pět intenzivních dní. Aby lékařské a záchranářské scény působily na diváky věrohodně, přizval štáb k úzké spolupráci skutečného profesionála Michala Petruse. Tento záchranář dohlížel na správnou manipulaci s pacienty a zároveň se sám objevil před kamerou jako řidič sanitky v pozici odborného poradce.
Filmaři pro natáčení využili reálné prostory nemocnice a nádraží v Kladně a malebné město Mělník posloužilo jako kulisa pro fiktivní Hradiště. Divácký zájem byl obrovský a do kin si cestu našlo přes čtyři sta tisíc lidí toužících po dalším osudu básníků.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Jak básníci neztrácejí naději můžete zhlédnout v neděli 15. března na stanici Nova od 13:50, případně ve středu 18. března v 17:25 na Nova Cinema.
