Komedie Jestli se rozzlobíme, budeme zlí (1974) je velkou akční jízdou Buda Spencera a Terence Hilla. Ústřední dvojice v ní bojuje s mafiány o vytouženou červenou buginu. Při natáčení se několik lidí ze štábu nevyhnulo zranění a v péči lékařů skončila po jedné ze rvaček i hlavní hvězda filmu.
Zásah skutečným dřevem
Ben (Bud Spencer) a Kid (Terence Hill) dojedou v automobilovém závodu do cíle přesně ve stejný okamžik. Výhrou pro vítěze je zbrusu nová červená bugina se žlutou střechou. Jelikož je k dispozici vůz jen jeden, hrdinové uspořádají soutěž v pojídání párků a pití piva. Do bistra ale vtrhnou gangsteři pod vedením Attily (Deogratias Huerta). Zničí všechno kolem včetně vyhraného vozu. Dvojice se proto vydá za šéfem podsvětí (John Sharp) s jasným ultimátem. Pokud do zítřka nedostanou nové auto, pořádně se rozzlobí a budou velmi zlí.
Ačkoliv statnější Ben vypadá jako mnohem větší jedlík, s drobnějším Kidem vlastně prohrává. V momentě přerušení celého zápasu vede Kid na párky v poměru sedmnáct ku čtrnácti a na piva osm ku sedmi.
Závěrečná bitka se zvrhla v nefalšované zranění hlavní hvězdy. Podle italského rozhovoru z roku 2018 Terence Hill prozradil, že ho zasáhla skutečná dřevěná lavice. Štábu totiž došly bezpečné filmové rekvizity, a když po něm lavičku hodili, herec se už nestihl vyhnout. Utrpěl tržnou ránu, kterou mu lékaři na pohotovosti museli spravit čtyřmi stehy.
Nepovedený start rakety
Riskantní byla i práce kaskadérů. Francouzský kaskadér Rémy Julienne vzpomínal, že kvůli chybě štábu nebyl start rakety v lunaparku simulovaný a jeho síla zranila tři lidi. Filmaři přitom auta nijak nešetřili. Během natáčení použili dvanáct reálných funkčních motokár a všechny do jedné kompletně zničili. Zkrátka nepřišly ani motorky. Pronásledovatelé stíhají hrdiny na strojích italské značky Ducati. Kid s Benem jim ujíždějí na motocyklech OSSA 250 Enduro a Motozodiaco Tuareg 223-2.
Nájemný zabiják z podsvětí zvaný Paganini (Manuel de Blas) dostal svou přezdívku podle italského houslisty z devatenáctého století. Ten proslul tím, že na koncertech nikdy nepřidával. Filmový vrah podle mafiánského psychiatra doktora (Donald Pleasence) také nikdy nepotřebuje druhou kulku. Samotný doktor svými gesty i celkovým vystupováním silně připomíná Sigmunda Freuda. Tvůrci si tuto psychologickou podobnost vymysleli schválně. Když Paganini zrovna nestřílí po ústřední dvojici, hraje v restauraci z donucení mexickou píseň „La Paloma“. Nutí ho k tomu totiž Kid, který na zabijáka míří jeho vlastní puškou.
Ústřední píseň o vytouženém autíčku složil hudebník S. Duncan Smith. Text mu k ní napsal sám režisér Fondato a nazpívali ji bratři Guido a Maurizio De Angelisovi. Na průvodní píseň vznikla česká verze s textem Pavla Žáka, kterou nazpívala Hana Zagorová pod názvem „Jestli se rozzlobím, budu zlá“. Snímek přilákal obrovské davy diváků, dokonce se zařadil na čtrnáctou příčku historicky nejnavštěvovanějších italských filmů.
Postřehy pozorných diváků
Ve scéně s vystřelenou raketkou v lunaparku si diváci všimli elektrických výbojů u jejího podvozku. Odhalili tak fakt, že filmaři pro tyto záběry ve skutečnosti použili obyčejnou upravenou autodráhu. Další nepřesnost se objevuje úplně na začátku při úvodním závodě aut. Hlasatel napínavě komentuje situaci a hlásí divákům, že Ben útočí na Kida. Ben má přitom v danou chvíli Kida už dávno za sebou a doráží na vůz s číslem dvacet, nikoliv na Kidovu jedničku.
Úvodní závod nabízí další zajímavý detail z natáčení. Na začátku Kid natlačí Bena na strom. Při pohledu z dálky jde vidět, že Bud Spencer své auto neřídí. Za volantem sedí úplně jiný řidič s pohublým obličejem a bez typických plnovousů. Zvláštně dopadl také plamen v momentě, kdy zloduch Attila polije benzínem střechu Benova auta a drze na ni hodí zapálenou cigaretu. Místo polité střechy totiž vzplanou plameny na krytu motoru a na zadní části vozu.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Jak vzpomínáte na komedii Jestli se rozzlobíme, budeme zlí?
Výsledky uvidíte po hlasování. Hlasovat jde jednou.
