Režisér Ridley Scott se při natáčení svého velkolepého eposu Království nebeské musel vypořádat s nečekanými překážkami i ostrou kritikou odborné veřejnosti. Snímek provázely kontroverze ohledně historické věrnosti a drastické zásahy filmového studia do výsledné podoby díla.
Hněv slavného režiséra
Ridley Scott prožíval během náročné přípravy svého velkolepého historického eposu Království nebeské nefalšované tvůrčí peklo, které otřáslo celou produkcí. Režiséra k nepříčetnosti vytočily výsledky testovacích projekcí, na jejichž základě studio Fox vynutilo drastické zkrácení celého díla.
Jeden z diváků do hodnotícího dotazníku napsal větu o tom, jak jsou historické filmy na prd, a dokonce v tomto vulgárním slově vyrobil pravopisnou chybu. Scott si později trpce stěžoval na systém, kde o osudu nákladného snímku rozhodují lidé bez elementárních znalostí historie nebo politiky. Celý projekt se tak stal obětí snahy o přístupnost pro masy, které o hloubku příběhu vůbec nestály.
Verze podle bin Ládina
Ještě před samotnou premiérou v kinech se na film snesla vlna ostré kritiky z řad akademické obce. Profesor Jonathan Riley-Smith z prestižní univerzity v Cambridge označil Scottovo dílo za verzi historie podle Usámy bin Ládina. Podle jeho soudu snímek vykresluje křesťanské rytíře jako krvelačné barbary, muslimská strana pak vystupuje v roli jediných civilizovaných hrdinů.
Tato interpretace dějin vyvolala bouřlivé diskuse o politické korektnosti a záměrném ohýbání faktů ve prospěch filmového vyprávění. Atmosféra v té době byla velmi napjatá a podobné ztvárnění náboženského konfliktu dráždilo mnoho konzervativních odborníků.
Historie dostala na frak
Filmový Jeruzalém se v podání Ridleyho Scotta proměnil v místo, které byste na mapě skutečného světa hledali marně. Historici se hlasitě vysmívali topografii města, které režisér zasadil do dramatických velehor připomínajících fantasy pevnost Minas Tirith z Pána prstenů. Skutečné město přitom leží v mírně zvlněném kopcovitém terénu a rozhodně ho neobklopují takto strmé štíty.
Podobně dopadlo i izraelské pobřeží, které ve filmu tvoří nekonečné saharské duny, což odpovídá spíše marockým lokacím natáčení než realitě Blízkého východu. Další vlnu kritiky vyvolala scéna ztroskotání lodi, po které se hlavní hrdina Balian zázračně ocitne na břehu i se svým živým koněm.
Postava samotného Baliana z Ibelinu prošla v rukou hollywoodských scenáristů naprostou proměnou, která se skutečností nemá společného téměř nic. Ve filmu sledujeme prostého kováře, jenž se učí zacházet s mečem prakticky za pochodu během své cesty do Svaté země. Historická fakta hovoří však o tom, že tento muž byl ve skutečnosti vysoce postaveným šlechticem narozeným přímo v Jeruzalémě. Tato fikce měla za úkol pouze zvýšit dramatičnost celého vyprávění a dodat mu nádech osudovosti.
Stejně tak diváky klamou ohnivé exploze katapultů, které po dopadu vytvářejí hřiby jako moderní bomby, ačkoliv ve 12. století nic podobného neexistovalo.
Zmrzačený polotovar v kinech
Finanční výsledky ve Spojených státech byly pro studio obrovským zklamáním, neboť tam film vydělal pouhých 47 milionů dolarů. Náklady na výrobu přitom dosáhly astronomické částky 130 milionů, což z projektu udělalo v amerických kinech propadák.
Hlavní vinu na tomto neúspěchu nesla osekaná kinoverze o délce sto čtyřicet čtyři minut, kterou kritici i fanoušci posměšně nazývají zmrzačeným polotovarem. Režisér Ridley Scott později vydal svou vlastní verzi delší o padesát minut, která konečně dává celému příběhu smysl a hloubku. Původní nezdar zapříčinila také politická citlivost tématu, které v Americe rezonovalo velmi bolestivě v období po teroristických útocích z 11. září.
Maskované hvězdy a autenticita
Herec Edward Norton se rozhodl pro velmi neobvyklý krok, když ztvárnil postavu malomocného krále Balduina IV. Trval na tom, aby jeho slavné jméno vůbec nefigurovalo v úvodních titulcích k filmu, protože chtěl zachovat mystérium své maskované postavy. Norton věřil, že absolutní anonymita pomůže divákům soustředit se výhradně na tragický osud panovníka místo na tvář hollywoodské hvězdy.
Ridley Scott kladl velký důraz na autenticitu a trval na tom, aby saracénské bojovníky hráli výhradně muslimští herci. Do role legendárního Saladina obsadil syrskou hvězdu Ghassana Massouda, pro kterého tato příležitost znamenala průlom do mezinárodního filmu. Massoud měl zpočátku velké obavy z toho, zda výsledek nebude působit protimuslimsky, ale nakonec se díky této postavě stal celosvětově uznávaným hercem. Režisérův přístup k obsazení byl v té době vnímán jako velmi odvážný a pokrokový krok směrem k věrnějšímu zobrazení kultur.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Film Království nebeské vysílá stanice Prima COOL v neděli 21. června od 20:15, reprízu nabídne Prima MAX 22. června od 17:05.
