Filmové zpracování básnické sbírky Kytice přineslo na plátna kin sedm vypjatých příběhů. Režisér a kameraman František Antonín Brabec převedl klasické literární dílo Karla Jaromíra Erbena do vizuálně podmanivé podoby. Téměř 200 let staré balady se díky barevnému pojetí čtyř ročních období zařadily mezi divácky nejvyhledávanější domácí snímky. Původní knižní verze vyšla poprvé v roce 1853 a literární odborníci její temnou atmosféru často přirovnávají k dílům Edgara Allana Poea.
Náročné scény pod hladinou rybníka
Práce na vizuální stránce probíhaly od jara roku 1999 do zimy následujícího roku. Při přípravě obtížných vodních scén do balady „Vodník“ odmítl štáb spoléhat na moderní počítačové efekty. Vše vznikalo ve skutečném vodním prostředí. Herci museli před první klapkou absolvovat potápěčský kurz a naučit se správně pracovat s dechem pod vodou.
Herečka Linda Rybová v hlavní dívčí roli se potýkala s neustálým rizikem embolie a pod hladinou ji drželo těžké železné závaží. Dlouhé splývavé šaty se herečce navíc všude zamotávaly. Nutné prostoje při vynořování pak filmaři řešili připravenými lahvemi se vzduchem upevněnými přímo na dně. Pozornému oku diváka neunikne drobná chyba u samotného vodníka v podání Dana Bárty. Zelený muž má na záběrech z potápění v levém uchu jasně zřetelnou náušnici.
Rodinná výpomoc a prestižní ocenění
Tvorbu scénáře si vzala na starost herečka Deana Jakubisková Horváthová ve spolupráci s Milošem Macourkem a rovnou se ujala i producentského dohledu. Její manžel Juraj Jakubisko vytvořil k celému projektu oficiální plakát a vysloužil si za něj prestižní ocenění. Sourozenecká výpomoc proběhla přímo před kamerou při natáčení „Zlatého kolovratu“ na hradě Točník. Aňu Geislerovou ve společných scénách dvou sester zastoupila její skutečná sestra Ester Geislerová.
Akademie ocenila celkovou úroveň díla sedmi nominacemi na Českého lva. Sošku si autoři nakonec odnesli za mimořádnou kameru, hudbu a mistrovský zvuk Jiřího Klenky. Tvůrci chtěli publikum bavit v každé minutě děje a tento záměr potvrdil mimořádný divácký ohlas. Herec Boleslav Polívka nicméně s úsměvem vzpomínal na marnou snahu dostat do kina vlastního syna. Chlapec dal neústupně přednost americké komerční tvorbě a o promarněném zážitku z české poezie začal vtipkovat až v přítmí sálu s kelímkem popcornu v ruce.
Hledání lokací a drobné historické přešlapy
Spojovacím prvkem příběhů se stalo sedm hořících svíček, které postupně zhasínají. Tento prvek symbolizuje přesný počet vybraných básní z původní třináctidílné knižní sbírky. Pro pochmurné hřbitovní záběry ze „Svatební košile“ posloužilo pohřebiště řádových sester v pražských Řepích. Kostelík objevující se v předělech stojí u obce Chvojínek nedaleko Benešova.
Během dlouhého natáčecího plánu se do materiálu přirozeně dostalo několik faktických nepřesností. Filmovou matku z „Dceřiny kletby“ doprovází obrázek svaté Terezie z Lisieux. Tato světice v době vzniku Erbenovy sbírky ještě vůbec nežila a svatořečena byla až hluboko ve 20. století.
Pohádkový „Zlatý kolovrat“ ukazuje krále na světlejším grošákovi, text přitom jasně žádá černého vraníka. Filmaři si zjednodušili práci také u hrobu v úvodní baladě a místo předepsané mateřídoušky vysadili vzhledově podobný vřes. Další anachronismus se nachází u ciferníku hodin s vojenským časem od třinácti do čtyřiadvaceti. Tento systém počítání hodin se v našich zemích začal používat teprve od roku 1921.
Kytici sledujte v úterý 21. července od 21:10 na ČT art.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
