Sedm Oscarů, nesmrtelná pískaná melodie a příběh o britské hrdosti, která hraničí s šílenstvím. Válečný epos Davida Leana Most přes řeku Kwai patří mezi vrcholy světové kinematografie, realita natáčení však měla k dokonalosti daleko. Filmaři bojovali s pijavicemi, hlavní hvězda se štítila své role a historická pravda dostala na frak ve jménu dramatického oblouku.
Skutečný hrdina sbíral termity
Filmový plukovník Nicholson, kterého geniálně ztvárnil Alec Guinness, je posedlý stavbou dokonalého mostu. Vnímá ho jako pomník britské preciznosti a ignoruje fakt, že tím přímo pomáhá japonské armádě. Skutečným velitelem zajateckého tábora byl však podplukovník Philip Toosey. Tento muž se choval zcela opačně. Chápal svou povinnost sabotovat nepřítele, kudy chodil. Jeho muži ve skutečnosti sbírali termity a nosili je do dřevěné konstrukce mostu, aby stavbu zevnitř narušili. Toosey dělal vše pro to, aby most spadl, nebo alespoň nevydržel dlouho.
Scénář udělal z Nicholsona tragickou postavu kolaboranta z přesvědčení. Tooseyho rodina a přeživší veteráni vnímali film jako urážku jeho památky. Podplukovník Toosey se po válce dočkal uznání za to, že své muže chránil a Japonsku škodil. Filmový příběh vyžadoval konflikt a morální dilema, proto tvůrci sáhli po fiktivním charakteru z knihy Pierra Boullea. Paradoxem zůstává, že sám autor předlohy čerpal inspiraci z francouzských důstojníků, kteří kolaborovali v Indočíně, a tyto vlastnosti přenesl na britského velitele.
Pískání z nouze a milionový honorář
Nástup zajatců do tábora za zvuku melodie Colonel Bogey March patří k nejikoničtějším momentům stříbrného plátna. Režisér David Lean původně plánoval, že vojáci budou píseň zpívat. Producent Sam Spiegel tento záměr okamžitě vetoval. Text písně, který si britští vojáci za války upravili, byl totiž vulgární. Verše se vysmívaly Hitlerovi a jeho údajné anatomické anomálii v intimních partiích. Spiegel se obával cenzury a skandálu. Lean proto přišel s kompromisem, že vojáci budou melodii pouze pískat. Toto řešení se ukázalo jako geniální tah, který dodal scéně na vzdoru a zároveň prošel cenzurou.
William Holden, představitel amerického zběha Shearse, si za svou roli vyjednal podmínky, které tehdy neměly obdoby. Věděl o své tržní hodnotě. Požadoval nejen vysoký fixní honorář, ale také deset procent ze zisku filmu. Snímek se stal komerčním hitem roku 1957 a Holdenovi zajistil doživotní rentu. Alec Guinness, který za svou roli získal Oscara, se na toto téma s Holdenem bavil.
„Cítím se hrozně. Já dostal ocenění, zatímco ty jsi byl hvězda,“ řekl Guinness. Holden mu s úsměvem odpověděl: „Zasloužil sis to, Alecu, byl jsi ve filmu skvělý. Ty si nech Oscara, já si nechám deset procent z hrubého zisku,“ cituje jejich rozhovor databáze IMDB.
Most za čtvrt milionu dolarů
Stavba samotného mostu představovala logistickou noční můru. Filmaři ho nevybudovali v Thajsku, kde se odehrávala skutečná historie, ale na Srí Lance (tehdejším Cejlonu). Dřevěná konstrukce stála 250 tisíc dolarů, což byla na tehdejší dobu astronomická částka. Stavba trvala osm měsíců a podílelo se na ní pět stovek dělníků a třicet pět slonů. David Lean vyžadoval absolutní realismus. Žádné makety, žádné triky. Most musel unést skutečný vlak.
Produkce zakoupila starou parní lokomotivu od indického maharádži. Vše směřovalo k jedinému záběru demolice. Kameramani měli pouze jeden pokus. Pokud by nálož selhala nebo vlak vykolejil předčasně, celý film by skončil fiaskem. Producent Spiegel nechal vlak převézt na místo po nově položených kolejích o délce jedné míle. Napětí na place se dalo krájet. První pokus o odpálení se nezdařil, protože v kritický moment selhala signalizace. Vlak bezpečně přejel na druhý břeh a zřítil se z náspu. Filmaři ho museli složitě dostávat zpět na koleje pro druhý, tentokrát již úspěšný pokus.
Peklo v džungli a nucená romantika
Natáčení na Srí Lance provázely extrémní podmínky. Vysoká vlhkost a vedro ničily techniku i morálku štábu. David Lean málem přišel o život, když ho strhl silný říční proud. Život mu zachránil herec Geoffrey Horne. Herci se potýkali s úplavicí a všudypřítomnými pijavicemi. William Holden musel podstoupit celotělovou depilaci voskem, aby v polonahých scénách odpovídal tehdejším estétům, což nesl velmi nelibě.
Studio Columbia Pictures tlačilo na to, aby se ve filmu objevila milostná linka. Producenti se báli, že čistě mužský film diváky nezaujme. Lean nakonec svolil a připsal do scénáře románek Shearse se zdravotní sestrou. Sám režisér tuto část považoval za nutné zlo a později přiznal, že ji tam dal jen pro klid od vedení studia.
Snímek můžete vidět na stanici Film+ dnes 13. února ve 13:50, případně v repríze 17. února v 09:10.
👉🏻 Další perličky z natáčení filmů a seriálů.
