Snímek Musíme si pomáhat patří k nejvýraznějším dílům režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského. Hořká komedie z období protektorátu s lehkostí i pochopením vykresluje charaktery obyčejných lidí vystavených tíze tehdejší doby. Příběh o nehrdinském hrdinství bezdětných manželů vyvolal po své premiéře v roce 2000 obrovský ohlas a dočkal se dokonce prestižní oscarové nominace.
Rodinné vzpomínky jako základ příběhu
Děj filmu vychází z reálných událostí a rodinných historek samotných tvůrců. Hlavní postavu penzionovaného úředníka Josefa Čížka ztvárnil Bolek Polívka. Známý herec našel pro tuto roli předobraz přímo ve svém vlastním otci. Původně se měl hrdina podle literární předlohy jmenovat Václav. Změna na Josefa představovala symbolickou narážku na Svatou rodinu a neposkvrněné početí, ke kterému směřuje záchrana hlavních aktérů v závěru filmu. Čížkovi ve svém bytě tajně ukrývají židovského uprchlíka Davida Wienera a žijí v neustálém strachu z prozrazení.
Německý úředník Kepke v podání Martina Huby získal reálné rysy ze vzpomínek Jarchovského dědečka. Ten prožil válku v německém lágru pod dozorem pruského oficíra jménem Krauze. Tvrdý nacista věřící ve vítězství postupně přišel na různých frontách o tři syny. Ztráta rodiny ho psychicky zlomila natolik, že začal obcházet cely politických vězňů a s pláčem se jim omlouval. Tento silný moment pokání a uvědomění si absurdity války tvůrce hluboce zasáhl a přenesli ho do scénáře.
Objevení dokonalých kulis v Josefově
Hledání vhodných lokací přivedlo filmaře do historického Josefova. Stará pevnost nabízela hvězdicovité dlážděné ulice a dvorky bez rušivých moderních prvků. Produkce tak ušetřila obrovské částky za stavbu umělých dekorací. Přímo v ulici navíc nedávno spadl starý dům a ruina dokonale posloužila jako budova po leteckém bombardování. Starostka města souhlasila s odložením úklidu sutin až do konce natáčení.
Během obhlídek narazili architekti na malém dvorku na starší obyvatelku, která je pozvala k sobě domů. Její byt naprosto přesně odpovídal představě o bydlení Čížkových. Filmaři si od majitelky vypůjčili obrazy a objevili u ní i dlouho zavřený pokoj plný rekvizit ze 40. let. Nalezli tam starý tisk, dobovou literaturu i protektorátní mapu. Architekti podle tohoto bytu následně postavili identickou kopii v barrandovských ateliérech.
Původní profese filmové manželky Marie v podání Anny Šiškové se ve filmu přímo nezmiňuje. Podle knihy zakázek a německé cedule na domě nabízející horké mandlování záclon provozuje čistírnu.
Nečekaná improvizace a hudební objevy
Roli čechoněmeckého kolaboranta Horsta Prohasky dostal Jaroslav Dušek. Na klopě saka hrdě nosí odznak příslušnosti k nacistické straně a do děje vnesl hned několik vlastních nápadů. Scéna, ve které se zničehonic objeví za oknem a s gestapáckým výkřikem vyděsí osazenstvo bytu v jídelně, vznikla jako jeho okamžitá improvizace. V jiném momentu zase vyděšeně zmatkuje a točí se dokola. Tento pohyb Dušek pojal jako osobní poctu komikovi Louisi de Funèsovi.
Hudební stránka kombinuje několik zajímavých prvků. Režisér hledal dobovou německou skladbu s bezdůvodným optimismem. Objevil starý hit o gorile s vilou v zoo a získal práva na nahrávku orchestru Maxe Raabeho. Specifický naříkavý zvuk dodal soundtracku archeolog Mikuláš Bělík hrou na skleničky. Izraelská zpěvačka Chava Albersteinová pak obohatila snímek zhudebněnou básní vyjadřující sen o volnosti. Nahrála ji pouze s akustickou kytarou přímo ve své vlasti.
Mezinárodní divácký ohlas
Příběh z českého maloměsta zarezonoval daleko za hranicemi. Ve Spojených státech amerických dosáhly tržby během pouhých tří měsíců tří milionů dolarů a film se promítal v Asii nebo Velké Británii. Hudebník Richard Tesařík ztvárnil malou roli ruského kapitána, kterého v postprodukci nadaboval Karel Heřmánek. Tesařík tímto obsazením symbolicky uctil svého vlastního otce. Ten sloužil v československé tankové brigádě a jako hrdina se podílel na osvobozování Ostravy.
Natáčení přineslo i jednu méně radostnou událost. Herec Pjér la Šé’z si při cvičné střelbě ze samopalu nevratně poškodil sluch a přestal na levé ucho vnímat vysoké tóny. Přes tyto drobné komplikace vzniklo dílo oceněné pěti Českými lvy. Dnes patří k nejoblíbenějším tuzemským okupačním dramatům plným lidskosti a naděje.
Snímek Musíme si pomáhat můžete zhlédnout na FILMBOX+ ONE v neděli 2. srpna od 17:25.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
