V komedii Něco za něco z roku 2025 se po téměř dvaceti letech před kamerou sešla trojice herců z Účastníků zájezdu. Anna Polívková, Martin Pechlát a Mira Nosek si tentokrát vyzkoušeli konverzační látku, která původně vznikla pro divadelní prkna.
Nečekaná diagnóza po dokončení návrhu mrakodrapu
Úspěšný architekt Daniel v podání Martina Pechláta právě dokončil návrh nového mrakodrapu. Velkou novinku chce okamžitě sdělit své manželce Kateřině, kterou hraje Anna Polívková. Ta ho ovšem zaskočí zprávou od lékaře, podle které jí selhávají ledviny a nutně potřebuje transplantaci. Daniel se tak musí rozhodnout, zda své ženě orgán daruje a podstoupí zdravotní riziko. Do složité situace se navíc vloží jejich přátelé Erik a Diana v podání Miry Noska a Barbory Seidlové.
Rozhodování postav se na plátně odehrává převážně v dlouhých konverzacích u stolu. Herci proto strávili celý týden pouze společným čtením scénáře a hledáním jednotného rytmu dialogů, než vůbec padla první klapka.
Divadelní hru přesunuli na ostrov s chatou
Předlohou snímku je divadelní hra od Stephana Vögela, kterou pražské divadlo Palace uvádělo pod názvem Vedlejší účinky a ostravský Mír jako Ledvinu. Původní děj se odehrává během několika hodin v jediné místnosti. Režisér Matěj Pichler se scenáristy Filipem Oberfalcerem a Janem Vejnarem příběh natáhli na celý víkend a přesunuli ho na ostrov s rodinnou chatou, ze kterého hrdinové nemohou jednoduše odejít. Dámy si zde navíc míchají drink zvaný houba, který kombinuje červené víno s kolou a vznikl ve Španělsku v sedmdesátých letech.
Chata se ve skutečnosti nachází na Slapech, kde filmaři točili i ranní mlhu a letící horkovzdušné balony. Další scény vznikaly v Litoměřicích, v děčínské nemocnici a v Ústí nad Labem, kde diváci poznají výletní zámeček Větruše nebo most Dr. Edvarda Beneše. Architekt Daniel nosí na hrudi tričko s nápisem „Make Ústí Great Again“, což odkazuje na politickou kampaň amerických prezidentů.
Scény na přeskáčku a složité natáčení závěru
Pro Polívkovou, Pechláta a Noska znamenal projekt setkání před kamerou po necelých dvaceti letech od dob populárních Účastníků zájezdu. Polívková původně doufala, že díky malému počtu herců a jedné hlavní lokaci se bude točit chronologicky podle děje. K tomu ale nedošlo a scény vznikaly na přeskáčku.
Nejsložitější fází se stalo natáčení závěrečného odhalení, u kterého tvůrci museli složitě dělit záběry a udržet vypjaté emoce v mezích žánru, což zabralo několik dnů. Do finálního sestřihu se také dostala drobná chyba v návaznosti. V kanceláři si Danova kolegyně v podání Judit Pecháček sedá v detailním záběru na stůl, v bezprostředně následujícím celkovém pohledu však stojí a teprve znovu usedá.
První celovečerní projekt pro autora hudby
Písně Něco za něco a Nevydejchám tě v závěrečných titulcích nazpíval Jan Nedvěd pod pseudonymem Jen. Pro hudebníka, který do té doby tvořil převážně reklamní a televizní znělky, šlo o první celovečerní zakázku. Z obavy z časového skluzu začal skládat ještě před vytvořením finálního střihu a osobně jezdil na plac nasávat atmosféru.
Televizní diváci mohou film Něco za něco zhlédnout na stanici Nova Cinema 7. října ve 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
