Ve filmu Old Shatterhand z roku 1964 měla vzniknout na mayovku zcela neobvyklá scéna koupání u vodopádu. Představitelka hlavní ženské role Daliah Lavi se ale odmítla svléknout a zavolala produkci, že je nemocná. Režisér musel narychlo najít šestnáctiletou místní dívku, která se po delším pobytu v ledové vodě silně nachladila.
Vinnetouovu sestru museli z příběhu vyškrtnout
Velitel americké armády generál Taylor se snaží uzavřít mírovou smlouvu s Apači. Proti dohodě se ale staví kapitán Bradley, kterého hraje Guy Madison, a Dixonova banda desperátů. Ti ve spolupráci s Komanči přepadávají bílé osadníky a na místech činu nechávají mrtvé Apače, aby svedli vinu na kmen náčelníka Vinnetoua v podání Pierra Brice. Old Shatterhand, kterého ztvárnil Lex Barker, se snaží skutečné viníky odhalit a musí dostat do bezpečí malého chlapce Toma a míšenku Palomu, již hraje Daliah Lavi. Situace se vyhrotí v pevnosti, kde vojáci zajmou Vinnetouova adoptivního syna Tujungu v podání Alaina Tissiera a plánují ho oběsit.
Postava Palomy se ve filmu objevila víceméně z nutnosti. Producent Artur Brauner původně počítal s tím, že Daliah Lavi ztvární Vinnetouovu sestru Nšo-či. Brzy ale zjistil, že tato postava vystupuje v konkurenčním snímku Vinnetou, a proto musel plány narychlo změnit.
Režisér podepsal smlouvu pět dní před první klapkou
Vznik snímku provázel tvrdý konkurenční boj mezi producenty Arturem Braunerem a Horstem Wendlandtem. Wendlandt vlastnil filmová práva na všechny romány Karla Maye, proto Brauner natočil příběh bez přímé knižní předlohy. Účast Pierra Brice si Brauner vynutil jen díky dohodě o zapůjčení herečky Elke Sommer pro natáčení mayovky Mezi supy. Scénář se přepisoval ještě v Jugoslávii a postupně se na něm podílelo celkem šest autorů.
Původní americký scenárista Daniel Mainwaring totiž neznal jedinou knihu od Karla Maye a charaktery hlavních hrdinů zcela překroutil. Zmatky panovaly také při hledání vhodného režiséra pro tento nejdražší projekt celé indiánské série. Několik oslovených tvůrců nabídku odmítlo kvůli nízkému honoráři nebo naprostému nedostatku času na přípravu. Leopold Lahola zase podle filmového štábu pracoval příliš pomalu a velmi nesoustředěně.
Pět dní před první klapkou proto podepsal smlouvu argentinský režisér Hugo Fregonese. Na plac přijel v době, kdy existoval pouze hrubý koncept příběhu, a k dispozici měl jen rozepsané jednotlivé scény. Rozpočet se přesto vyšplhal až k pěti milionům marek a štáb vůbec poprvé v historii mayovek využil sedmdesátimilimetrový filmový formát Superpanorama.
Pevnost oklamala diváky pátým rohem
Architekt Otto Pischinger postavil pro natáčení monumentální pevnost Fort Grand v Popově polji u města Trebinje. Stavba měřila na délku úctyhodných 140 metrů, ale na šířku pouhých 40 metrů. Aby na stříbrném plátně působila mnohem prostornějším dojmem, postavili filmaři jednu z bran cíleně šikmo. Vojenská základna tak opticky získala pět rohů místo obvyklých čtyř.
Při natáčení obřích bitevních scén se po place pohybovalo téměř tři sta koní. Součástí stáda byli také poníci, kteří se ovšem na roli indiánských ořů vůbec nehodili a museli zůstat nevyužití stranou. Řada jezdců si navíc kvůli náročné jízdě bez sedla odnesla bolestivé otevřené rány na vnitřní straně stehen. Další kaskadéři skončili po drsných pádech na zem se zlomeninami paže nebo vážným zraněním hlavy.
Místo vody teklo na hotelu pouze víno
Během přesunu do nejjižnější části Jugoslávie narazili filmaři na hotel bez funkční základní infrastruktury. Ve městě Ulcinj v hotelu Jadran netekla voda, nesvítilo světlo a nefungovaly ani pevné telefony. Členové štábu si museli čistit zuby nakoupeným vínem a na pokojích neustále naráželi na pobíhající myši. Garderobiér Helmut Preuss se je snažil zahnat hozenou botou, ale místo hlodavce trefil a rozbil zrcadlo na zdi.
Technické obtíže hlásil i komunikační tým koordinující obrovský komparz na samotném place. K řízení natáčení sloužilo celkem osm výkonných radiostanic. Jejich vlnový rozsah se ovšem naprosto shodoval s pracovní frekvencí jugoslávské tajné služby. Zvukaři tak museli celou komunikační síť po několika dnech ručně a složitě přeladit.
Lex Barker skončil v nemocnici hned první den
Natáčení se od samého počátku komplikovalo i po zdravotní stránce hlavních hvězd. Lex Barker skončil hned v prvních dnech práce v dubrovnické nemocnici, kde mu lékaři chirurgicky operovali bolestivou cystu v oblasti konečníku. O dva dny později zkolaboval samotný režisér Fregonese se silným zápalem plic a velmi vysokými horečkami. Než se po několika dnech zcela uzdravil, převzal veškeré velení na place režisér druhého štábu John Hoffmann.
Vynucené přestávky kvůli dešti trávil Fregonese s Lexem Barkerem a Pierrem Bricem u karet. Poker se mu vyplatil, protože obral oba herecké představitele o téměř pět tisíc západoněmeckých marek. Na jiné provozní detaily ale štáb nedával takový pozor a snímek obsahuje několik technických pochybení. Během napínavé scény, kdy střelec zasahuje vejce v ruce malého chlapce, stojí přímo v palebné linii nabité brokovnice dva živí koně.
Zvláštní proměnou prošla také uniforma desátníka Bushe. V jednom záběru směřují výrazné šipky na jeho vojenských rukávech dolů, ale při hovoru generála Taylora s Vinnetouem najednou ukazují nahoru.
Snímek s nejdelší stopáží ze všech mayovek nabídne stanice Nova Action 4. října ve 20:30. Diváci si ho mohou pustit také na programu Nova Cinema 8. října v 17:25.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
