Druhá část kultovní trilogie Pán prstenů měla premiéru už v roce 2002. Dnes patří k filmovým klasikám, které i po letech překvapují filmařským umem i skrytými detaily. Jaké zajímavosti se pojí s natáčením?
Když magie není magie. A ženy mají vousy
Druhá část trilogie Petera Jacksona navazuje přesně tam, kde první skončila. A právě Dvě věže jsou často považovány za nejtemnější díl celé ságy. Nechybí v nich však ani překvapivé momenty, které se odchýlily od Tolkienova originálu.
Zásadní rozdíl najdeme třeba u postavy krále Théodena (Bernard Hill). Ve filmu ho Saruman (Christopher Lee) ovládá díky magii a palantíru. V knize ale žádná kouzla nejsou. Místo toho za jeho stavem stojí lidská manipulace – špatné rady a omamné látky.
Jedním z nejsilnějších momentů je i návrat Gandalfa. Ve scéně, kdy se setkává s Aragornem, Legolasem a Gimlim, není zpočátku vůbec jasné, o koho jde. Jeho tvář je zahalena bílým světlem a mluví zároveň hlasy Gandalfa i Sarumana. Symbolicky tak divák i hrdinové tápou, koho vlastně vidí.
Ačkoliv jde převážně o svět plný bojovníků, ženy sehrály při natáčení nečekaně důležitou roli. Většinu rohanských jezdců totiž hrály namaskované ženy s falešnými vousy. Důvod byl prostý. Uměly lépe jezdit na koni než většina mužských komparzistů.
Rekvizity, jazyky a nečekané chyby
Pán prstenů vyniká nejen propracovaným příběhem, ale i neuvěřitelnou péčí o detaily. Přesto se pár chybiček vloudilo. Ve scéně s Faramirem, když zkoumá mapu Středozemě, se na ní objeví nápis „Dagorland“. Správně se ale tato oblast jmenuje Dagorlad. I přes kontrolu desítek lidí během postprodukce takový detail překvapivě prošel.
Fanoušci jazyků ocení, že elfové mluví quenyou – Tolkienem vytvořeným jazykem inspirovaným finštinou. Šlo o pečlivě propracovaný jazykový systém, který měl vlastní gramatiku i historii.
A pokud vám někdy přišlo, že hobiti mají ve filmu opravdu obří chlupaté nohy, vězte, že rekvizitáři jich vyrobili více než 1800 kusů. Byly totiž velmi náchylné k poškození, takže se často musely měnit i během natáčení jediné scény.
Miniatury, exploze a odkazy na historii
Trilogie Pán prstenů je považována za průlom v kombinaci praktických efektů a digitální animace. Většina velkolepých scén však vznikla překvapivě „postaru“.
Třeba temná věž Barad-dûr nebyla jen digitální. Tvůrci ji postavili jako 8 metrů vysoký model v měřítku 1:166. Byla tak velká, že se nevešla do ateliéru. Naopak Helmův žleb měl nejprve podobu sedmimetrové miniatury o ploše 20 m², jejíž části byly různě zmenšené podle vzdálenosti od kamery. A aby výbuch pevnosti působil realisticky, model se skutečně odpálil trhavinou.
Vůbec nejslavnější bitva celé trilogie, tedy bitva o Helmův žleb, ukrývá řadu symbolických detailů. Třeba Legolasova poznámka, že jdou „tři sta mužů proti deseti tisícům“, je přímým odkazem na bitvu u Thermopyl, kde tři sta Sparťanů čelilo obrovské přesile deseti tisíců Peršanů.
A jak po bitvě promlouvá Gandalf, zazní slova, která zní povědomě: „Bitva o Helmův žleb skončila. Bitva o Středozem právě začala.“ Jde o parafrázi slavného projevu Winstona Churchilla z roku 1940, kdy řekl: „Bitva o Francii skončila. Bitva o Británii právě začíná.“
Dodejme, že ačkoliv je Peter Jackson považován za otce celé filmové trilogie, nebyl při natáčení řady scén přítomen. Na place ho zastupovali jeho asistenti, a přesto vzniklo dílo, které dodnes fascinuje miliony diváků.
Film Pán prstenů: Dvě věže můžete zhlédnout na Nova Cinema v sobotu 15. listopadu od 20:00 a o den později od 13:40.
