Historický epos Poslední Mohykán dodnes přitahuje diváky svou atmosférou i silným příběhem. Hlavní hvězda snímku Daniel Day Lewis kvůli roli podstoupil extrémní přípravu. Samotné natáčení pod taktovkou režiséra Michaela Manna ale provázela celá řada nečekaných komplikací. Na place nechyběl dotěrný hmyz ani přísné mateřské zákazy.
Půl roku v divočině a skutečná realita
Ústřední postavou filmového příběhu z poloviny osmnáctého století je Nathaniel Poe. Režisér jméno hlavního hrdiny upravil, v původní literární předloze se totiž jmenuje Natty Bumppo. Tvůrci se ale obávali hlasitého smíchu v kinech, a proto zvolili vznešeněji znějící variantu. Představitel role vzal přípravu na natáčení s naprostou vážností. Dlouho se tradovalo, že prožil půl roku sám v divočině, kde se naučil lovit zvířata a stavět kánoe.
Podle informací deníku The New York Times se ale skutečnost od této legendy mírně lišila. Herec trénoval pět dní v týdnu v Anglii s kondičním trenérem. Následně strávil jeden měsíc v lesích Severní Karolíny, kde čerpal vědomosti přímo od odborníků na historii amerických indiánů. Své střelecké schopnosti pak piloval s plukovníkem armády.
Hmyzí invaze a nekonečné opakování záběrů
Finanční náklady na produkci se velmi rychle vymkly kontrole. Značnou část rozpočtu spolkla stavba obří repliky dobové pevnosti za šest milionů dolarů. Vedení studia brzy ztratilo trpělivost. Režisér vyžadoval absolutní autentičnost a každý obraz se točil nejméně dvacetkrát. Na plac proto dorazil zástupce produkce. „To už stačí, Michaele, jdeme dál,“ opakoval prý neustále vyslanec filmové společnosti 20th Century Fox, který stál celou dobu za filmařem.
Posedlost dokonalostí vedla k tomu, že oscarový kostymér James Acheson projekt opustil. Důvodem bylo neustálé zasahování do podoby každého knoflíku na uniformách. Snaha o naprostou realističnost se nevyplatila ani oddělení maskérů. K vytvoření krvavých zranění použili kukuřičný sirup. Sladká hmota téměř okamžitě přilákala mravence. Komparzisté museli nehybně ležet v roli mrtvol a po jejich tělech se rojily hordy hmyzu hodujícího na umělé krvi.
Noční natáčení se navíc protahovalo tak dlouho, až si jednou tvůrce spletl vycházející slunce s umělým reflektorem. „Co je to za oranžové světlo? Zhasněte ho,“ dožadoval se podle pamětníků unavený filmař z amplionu. Následovalo hrobové ticho, po kterém mu kdosi ze štábu odpověděl, že jde o vycházející slunce.
Přísný mateřský dozor a nebezpečí na vodě
Ve filmu se objevilo více než devět set skutečných indiánů. Herci často mluvili svými rodnými jazyky. Některé dialogy si tak kolegové před kamerou vůbec nerozuměli. Práce v přírodě občas přinášela i neplánované dramatické situace. Během vzniku scény na řece se omylem převrhla kánoe a štáb musel z ledové vody zachraňovat rozrušenou Jodhi May.
Sedmnáctiletá herečka v roli Alice poutala velkou pozornost celého štábu. Vzhledem k jejímu věku na vše dohlížela její matka. Ta radikálně zasáhla do scénáře a kategoricky zakázala natáčení milostné scény mezi svou dcerou a hercem Ericem Schweigem. Ten ztvárnil postavu Unkase a dodal, že určitá romantická linka přece jen vznikla. Do finálního sestřihu se už ale nedostala. Samotná herečka potvrdila, že velká část její práce zůstala ve střižně.
Hudební zmatky a zkracování stopáže
Tvůrčí neshody zasáhly i hudební složku filmu. Kvůli odkladům premiéry musel původní skladatel Trevor Jones projekt opustit. Filmová společnost na jeho místo narychlo povolala Randyho Edelmana, který složil zbytek hudby. V titulcích tak figurují oba tvůrci odděleně. Režisér nebyl s výsledným dvouhodinovým sestřihem pro kina nikdy úplně spokojený. Původní verze měla totiž tři hodiny a studio nařídilo razantní zkracování.
Dobrodružný snímek se navzdory všem potížím zařadil mezi komerčně nejúspěšnější projekty roku 1992. Snímek Poslední Mohykán vysílá stanice AMC 16. července ve 20:15. Pro noční diváky je připravena repríza na stejné stanici 22. července v 1:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
