Detektivní seriál Malý pitaval z velkého města patří k největším televizním hitům 80. let. Příběhy obyčejných pražských kriminalistů k divákům dodnes promlouvají svou autenticitou a civilním pojetím každodenní vyšetřovatelské praxe. Zákulisí vzniku kultovní kriminálky s Ladislavem Frejem a Pavlem Zedníčkem skrývá mnoho detailů, které na první pohled snadno uniknou.
Historie názvu a rozhlasové propojení
Na samém počátku příprav celého projektu stála zajímavá náhoda spojená s rozhlasem. K seznámení tvůrců totiž výrazně pomohla tehdejší rozhlasová hlasatelka Věra Nová, manželka prvního spolutvůrce scénáře Leoše Jirsáka. Znala se s manželkou hlavního scenáristy Jaroslava Dietla a oba autory propojila. Zkušený dietlovský tým pak vytvořil civilní krimi s neobvyklým názvem. Slovo pitaval zavedl už v 18. století francouzský právník François Gayot de Pitaval, když vydal svou slavnou sbírku kriminálních příběhů.
Pro maximální reálnost čerpali autoři náměty ze skutečných archivních případů kriminálky. Odborným poradcem se stal kriminalista Miloslav Dočekal a s výběrem příběhů radil major Leoš Jirsák. Ten nasbíral zkušenosti už v dřívějších publicistických pořadech, kde radil a informoval diváky. Autentický dojem podporují i samotné úvodní scény s každodenními ranními poradami na oddělení. Náčelník Kubát přednáší hlášení, jehož obsah se v každém díle mění, a společná zůstává vždy pouze první otevírací věta s časovým údajem.
Pražské kulisy a komunistický vrah
Většina seriálových adres naprosto přesně odpovídá místům, kde se s kamerami opravdu natáčelo. Oblíbení kriminalisté se zabydleli v budově bez popisného čísla v areálu Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích. Samotná kancelář jejich rázného velitele skrývá na tehdejší dobu velmi silný historický detail. Na zdi tam visí fotografie Felixe Dzeržinského, zakladatele a velitele obávané ruské Čeky. Tento muž měl na svědomí rozsáhlé bolševické represálie, během nichž zahynulo několik set tisíc lidí.
V pražských ulicích najdou pozorní diváci mnoho zajímavých stop z tehdejší doby. Bytové družstvo sídlilo v ulicích K Matěji a Krohova a vykradená prodejna zeleniny se nacházela přímo na Dejvické. V jednom ze záběrů se objevuje i světelný poutač nad zrušeným vokovickým kinem Bořislavka, který zrovna upozorňuje na film Zralé víno.
K drobným postřehům patří i samolepka maskota olympijských her v Moskvě nalepená přímo na skříňce jedné z postav nebo hovorový stavařský výraz hurdisky zloděje, který nutně potřeboval peníze na opravu stropu.
Krevní sraženina a hudební ikona
Během natáčení se museli herci potýkat s drobnými zdravotními komplikacemi. Představitel náčelníka Kubáta Ladislav Frej utrpěl nepříjemné zranění prstu. Krevní sraženina na levém palci je zřetelně vidět v detailním záběru během jednoho z výslechů. S herci se pojí i několik vtipných scenáristických detailů. Bára Štěpánová v roli přítelkyně sleduje na obrazovce skutečnou českou detektivku. Jejího upovídaného bratra si tehdy zahrál Oldřich Vlach a celá scéna s televizorem působí velmi přirozeně a uvolněně.
Tvůrci si dali záležet na dobových pomůckách a technických detailech. Vyšetřovatelé běžně pracují s tehdejším magnetofonem Unitra. Poručík Krejcárek při pokusu o záchranu rozbitého světla využívá lepidlo Kanagon, se kterým měli své zkušenosti především zruční stavitelé papírových modelů. O netradiční hudební vložku v jednom ze záběrů se postaral opravdový fenomén 60. let. Zpěváka s kytarou si tehdy pro radost tvůrců i diváků zahrál legendární rokenrolový bouřlivák Miki Volek.
Ztracené jméno a ukradený necesér
Některé zajímavosti vyplavou na povrch až po důkladném sledování všech částí. Ljuba Krbová propůjčila svůj hlas zoufalé obyvatelce pískovny s rušeným dítětem. Její hlas zní v pozdějších dílech i v postavě nespokojené manželky. Svatopluk Skopal se jako vyšetřovatel dlouho musel spokojit pouze s pouhým oslovováním příjmením. Jeho pravé křestní jméno zazní až v epizodě s autorkou detektivních povídek, kde ho kolega do telefonu zavolá jako Jaroslava.
O rozmanitosti kriminálních případů svědčí i slovník a rekvizity z vykrádaček. Během vyšetřování zmizelých předmětů kriminalisté na stole skládají uloupené neceséry, což je označení pro schránku na drobné cestovní či toaletní potřeby vycházející z francouzského slova pro nutnost. Od dobového slovníku po pražské reálie se seriál dokázal natrvalo zapsat do srdcí mnoha pamětníků a představuje věrnou kroniku tehdejší práce běžných detektivů z ulice.
Seriál Malý pitaval z velkého města sledujte na Primě v pondělí 31. srpna od 20:15.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
