Historický seriál F. L. Věk režiséra Františka Filipa podle pětisvazkového románu Aloise Jiráska zasáhl diváky svou poctivou atmosférou národního obrození. Příběh venkovského kupce Františka Ladislava Věka na pozadí významných událostí patřil k nejrozsáhlejším televizním projektům své doby. Natáčení ale přineslo hercům nejen zlomené nohy, ale také nechtěný dozor a nepříjemné zásahy od státní moci.
Cenzura v pohotovosti
Vznik televizní ságy probíhal ve velmi vypjatém období počátku 70. let. Atmosféra krátce po srpnové okupaci vnukla historickému ději zcela nový kontext a lidé začali v příběhu hledat skryté paralely se svou vlastní současností. Schvalovací komise kvůli tomu seriál bedlivě sledovala. Z natočeného materiálu nakonec zmizelo několik nepohodlných scén, v nichž se příliš hlasitě hovořilo o národním sebevědomí a potřebě duchovní síly.
Režisér František Filip později přiznal, že se cenzoři na hotovém díle pořádně vyřádili. Závěrečná třináctá epizoda navíc na televizní obrazovky nemohla během slavnostní premiéry v roce 1971 vůbec dorazit. Příběh končil zdánlivě do ztracena a samotní diváci si na odvysílání plnohodnotného závěru museli nakonec počkat neuvěřitelných osmnáct let. Kompletní podobu díla odhalila tuzemská televize až po pádu tehdejšího režimu na počátku 90. let.
Zimní zranění a tajná úcta
Při natáčení exteriérů vyšlo tvůrcům dokonalé počasí. Tuhá zima se spoustou sněhu sice dodala záběrům nádhernou atmosféru, ale pro stovky herců a obrovský devítisethlavý komparz znamenala také pořádnou dávku nebezpečí. Na namrzlých chodnících uklouzlo mnoho lidí a lékaři v nemocnici museli řešit tři zlomené nohy, jeden otřes mozku a několik krvavých šrámů přímo v obličeji od nečekaného setkání se zledovatělým povrchem.
Herecké obsazení čelilo navíc jedné velké komplikaci. Jan Tříska po natočení role Šebka Hněvkovského emigroval do zámoří, což v té době většinou znamenalo zničení celého materiálu s daným umělcem. Odstranění z obrazovky u F. L. Věka ovšem nebylo kvůli důležitosti postavy pro děj vůbec proveditelné. Tříska procházel mnoha časovými rovinami a jeho naprosté vystřižení by celý příběh totálně zničilo, a tak mu nezbylo než potichu dál setrvat v původní sestavě a nezmizet z plátna.
Svatba na place a zvláštní rodina
Pro hlavního představitele Radoslava Brzobohatého nebyla postava kladného kupce Věka zrovna vytouženým snem. Herec později veřejně prohlašoval, jak mu jeho přílišná hodnost a neustálá slušnost postupně lezly pořádně na nervy. Celý natáčecí proces měl přesto jeden poměrně hezký vedlejší efekt. Právě uprostřed práce před kamerami se Brzobohatý stihl oženit s Jiřinou Bohdalovou, která v příběhu dostala prostor v roli půvabné Lotty Butteau.
Rozložení rodinných vztahů před kamerou s sebou přineslo značně specifický pohled na věk. Maminku hlavnímu hrdinovi hrála Antonie Hegerlíková. Ve skutečnosti od sebe herečku a Brzobohatého dělilo pouze pouhých devět let rozdílu. V podobně podivné situaci se ocitla i Jiřina Bohdalová se svou seriálovou matkou Danou Medřickou. Rozdíl mezi oběma kolegyněmi tehdy činil jedenáct let. O promyšlenou postavu starého Žalmana měl navíc velký zájem Jaroslav Vojta, kvůli jeho úmrtí museli producenti přistoupit k rychlé výměně za Zdeňka Kryzánka.
Důmyslné záběry a upravené kulisy
Značnou část práce filmaři vyřešili v prověřených lokacích v Praze na Malé Straně a na Hradčanech. S exteriéry oblíbené Dobrušky si ovšem produkce neporadila úplně hladce. Na náměstí totiž stál kostel přímo uprostřed a kvůli němu kameramani nedokázali efektivně zachytit celou okolní scenérii historických měšťanských domů do jednoho širokého záběru. Řešení nakonec přineslo přemístění veškerých sil do nepříliš vzdáleného Nového Města nad Metují s mnohem příznivějšími dispozicemi.
Jezuitský klášter pro Františkova studia filmaři našli na Broumovsku. Vydání seriálu zároveň zvedlo zájem o původního předobrazu a rodný dům skutečného obrozence Františka Vladislava Heka v Dobrušce brzy dostal po zásluze odpovídající historickou renovaci. Ústřední znělka navíc rafinovaně ukrývá hluboký křesťanský odkaz, zařadila se do ní duchovní českobratrská skladba z exilového Kancionálu Jana Amose Komenského, která původně vychází až ze 13. století z práce slavného učence Tomáše Akvinského.
První díl seriálu F. L. Věk můžete zhlédnout na ČT1 v neděli 30. srpna od 10:55.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
