Televizní seriál Ve znamení Merkura patřil na přelomu 70. a 80. let k fenoménům tehdejší obrazovky. Hlavní postavu celníka ztvárnil herec Jaromír Hanzlík. Příběhy z prostředí celní správy přikovaly k televizorům miliony diváků. Tvůrcům se podařilo natočit chytlavé kriminální zápletky bez zbytečného politického balastu.
Divácký rekord bez propagandy
Dobrodružství z hraničních přechodů zaznamenalo u publika naprostý triumf. V roce své televizní premiéry celníci ve sledovanosti s přehledem porazili konkurenčního majora Zemana. Podle tehdejších statistik se na epizody dívalo přes devadesát procent všech majitelů televizních přijímačů. Úspěch pramenil především z atraktivního zobrazení práce na hranicích se západními státy.
Scenáristé divákům nabídli pohled na zabavování pašovaných drog i kradených automobilů. Příběhy postrádaly obvyklou glorifikaci komunistického režimu a soustředily se čistě na vyšetřovatelskou práci. Pro natáčení si štáb vybral skutečné hraniční přechody v Halámkách, Hřensku nebo Rozvadově. Filmaři zavítali také na západočeské Pomezí, šumavskou Železnou Rudu a do krkonošského Harrachova.
Zmatky s věkem herců
Před kamerou se sešla celá řada populárních tváří v poměrně netradičních rodinných vazbách. Stella Zázvorková si v jedné z epizod zahrála matku herce Františka Hanuse. Její televizní syn byl přitom ve skutečnosti o celých šest let starší než ona sama. Maskéři měli plné ruce práce s úpravou vizáže obou protagonistů.
Oblíbená herečka si v seriálu vyzkoušela i roli babičky mladého celníka Hradiláka. Pro Hanzlíka a Zázvorkovou šlo o docela úsměvnou změnu rolí. Krátce předtím se divákům představili jako matka se synem ve veselohře o utopeném doktoru Mráčkovi. Adresa Hradilákovy rodiny v seriálu odkazovala na reálný dům s číslem popisným 126 v pohraničním Hřensku.
Soukromý luxus před kamerou
V jedné epizodě se na obrazovce blýskne velmi prestižní automobil Mercedes 300 D. Luxusní vůz západní výroby tehdy řídil Antonín Jedlička a nešlo o žádnou rekvizitu zapůjčenou z barrandovských skladů. Herec si drahé auto zakoupil do osobního vlastnictví mezi prvními lidmi v Praze. Režisér jeho nablýskaný majetek ochotně zakomponoval do děje.
Tvůrci si rádi vypomáhali drobnými úpravami skutečných památek a uměleckých děl. Epizoda Léto s Venuší se odehrává na fiktivním zámku Drahoslavice. Filmaři pro tyto účely využili reálné prostory zámku Hořovice na Berounsku. Samotný ukradený obraz s názvem Léto s Venuší pak vznikl čistě v ateliéru speciálně pro potřeby natáčení.
Původ názvu a antické symboly
Samotný název televizního díla odkazuje na antickou mytologii. Římský bůh Merkur platil za ochránce obchodu a jeho atributy převzala do svého znaku celní správa. Okřídlená hůl ovinutá hady budila u mnoha televizních diváků lehké rozpaky. Lidé si ji často pletli se symbolem lékařského stavu.
V případě doktorů jde o hůl řeckého boha Asklépia. Aeskulapova hůl má hada pouze jednoho a postrádá horní křídla. I přes tyto grafické odlišnosti dochází v některých zemích ke slučování obou znaků. Seriáloví celníci každopádně nosili na uniformách správný odznak božského strážce všech obchodníků a cestovatelů.
První díl seriálu Ve znamení Merkura sledujte na TV Seznam v neděli 30. srpna od 20:10.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
