Režisér Jiří Menzel natočil poetickou komedii Postřižiny počátkem osmdesátých let. Filmová adaptace knihy Bohumila Hrabala dodnes patří k oblíbeným klasikám české kinematografie, pozornému oku diváka ale neunikne několik úsměvných detailů. Tyto drobné nedokonalosti filmařům během složitého natáčení jednoduše unikly.
Historické paradoxy slavného střihu
Ve filmu se opakovaně naráží na časové období kolem roku 1918. Členové správní rady například prohlašují, že se ostříháním vlasů odřezávají od starého Rakouska Uherska. Úřadující pánové navíc oslovují nadřízeného pivovaru nesprávně v pátém pádě slovem správče, přičemž gramaticky správný tvar je správce.
Postava Maryšky si v této linii nechává vytvořit účes podle slavné tanečnice Josephiny Bakerové. Ta ale začala v Evropě vystupovat mnohem později a v inkriminovaném roce jí bylo teprve dvanáct let. Nesrovnalost panuje i kolem dobového poslechu rádia. Hromadné nadšení se odehrává v době, kdy na našem území ještě žádné vysílání neprobíhalo. První zkušební přenos se uskutečnil z Petřína až na podzim roku 1919.
Kouzla a makety na pivovarském komíně
Legendární výstup do výšek přinesl štábu hned několik technických oříšků. Když herečka Magda Vášáryová šplhá s Jaromírem Hanzlíkem nahoru, obloha nad nimi se neustále mění. V jednom záběru svítí slunce a vzápětí se stahují tmavá mračna.
Skutečný pivovarský komín má v dálce jasně viditelné dva hromosvody. Filmová maketa použitá pro detailní záběry herců disponuje pouze jedním a celá falešná konstrukce se v jednu chvíli znatelně zachvěje. Bedlivý pozorovatel si může v pozadí povšimnout moderních betonových sloupů elektrického vedení. Tyto stožáry se u nás začaly stavět až v šedesátých letech.
Zázračně opravené dveře a poletující turban
Správce Francin v podání Jiřího Schmitzera nemá pochopení pro noční hlučení svého bratra Pepina. V návalu vzteku vezme prkno a zatluče dveře do ložnice velkými hřebíky. Dřevěná plocha je v daném momentu výrazně poničená. V dalších scénách už ale naprosto stejné dveře září čistotou bez jediného škrábance. Pepinovo rodinné zařazení se v dialozích podivně střídá. Manželé ho chvíli titulují jako bratra a švagříčka, vzápětí ho oslovují strýčku.
Podobná nedůslednost provází i večerní koupel zástupkyně pivovaru. Noční vítr jí shodí z hlavy turban a odfoukne ho úplně pryč. Ztracenou pokrývku nikdo nezvedne, ale ve vaně ji má žena opět bezchybně nasazenou na vlasech.
Kouřící motocykl a mizející lokny
Technický zádrhel se stal při Francinově inspekční cestě do okolních hospod. Stroj začne vydávat hustý dým a rozzlobený jezdec krouží po poli s kabátem zamotaným v kole. Záběr zřetelně odhaluje dýmovnice ležící na zemi, ze kterých vychází onen pověstný kouř.
Scéna v holičství zase přináší drobný přešlap se zrcadlením obrazu. Ostříhaná žena má vlasy sčesané na opačnou stranu než při následné bezstarostné jízdě na kole. Ustřižené lokny se objevují připevněné na bicyklu v úplném závěru celého příběhu. Během cesty po silnici v jednom prostřihu úplně zmizí a hned v dalším jsou opět pevně přivázané na svém místě.
Malá chyba se nakonec objevila i v samotném závěru. Miroslav Donutil hrající kočího Martina dostal v titulcích jméno Miloslav.
Komedii Postřižiny vysílá ČT1 11. července ve 21:45.
Další filmové a seriálové chyby si můžete přečíst ZDE.
