Kriminální drama Příběh kmotra přináší divákům detailní a vcelku i reálný pohled do českého podsvětí devadesátých let. Režisér Petr Nikolaev postavil scénář na skutečných událostech a policejních odposleších. Natáčení na různých lokacích a následné úpravy snímku přinesly tvůrcům komplikace i úsměvné situace.
Změna jména na poslední chvíli
Tvůrci čelili tlaku právníků ještě před samotnou premiérou filmu. Advokát rodiny skutečného podnikatele Františka M. totiž odeslal produkci varovný dopis s hrozbou zákazu promítání. Právní zástupce požadoval na začátek filmu umístit upozornění o fikci ve velikosti písma dvacet šest.
Produkce situaci vyřešila přejmenováním hlavní postavy na Františka Vedrala. Skutečný boss podsvětí toto příjmení používal jako krycí jméno podle svého spoluhráče z dorosteneckého fotbalu v Dobrém Poli. Další právní výzva přišla od zástupců tehdejšího politika Ivana Langera. Ti zakazovali použití jeho identity, postava inspirovaná jeho osobou ve scénáři přitom vůbec nefigurovala.
Hledání obsazení a reálné základy
Hlavní roli měl původně ztvárnit Marko Igonda. Herec měl totiž zkušenosti z podobného prostředí díky natáčení seriálu Expozitura. Roli nakonec produkce předala Ondřeji Vetchému. Režisér věřil ve své pochopení tehdejší doby, sám byl totiž jen o půl roku mladší než hlavní předobraz postavy.
„Ten, kdo nezná knihy Jaroslava Kmenty, těžko uvěří, že v našich podmínkách taková osoba mohla existovat,“ prohlásil. Kolem scénáře pomáhali s detaily elitní vyšetřovatelé Karel Tichý a Hynek Vlas. Autenticitu podpořilo využití skutečných odposlechů přímo v dialozích.
Úvodní impuls pro vznik snímku přinesl článek o prodeji židovských náhrobních kamenů. S těmi se tehdy obchodovalo jako s dlažbou. Tvůrci informaci zapracovali do scény s uplácením úředníka nedostatkovými léky.
Natáčení provázela erotika i falešná krev
Filmaři do děje vložili také pikantní momenty z vyšetřovacích spisů. Osobní prohlídka v domě překupníka odhalila skrytou sbírku videokazet s obsahem pro dospělé. Vyšetřovatelé tehdy mapovali také osobní vazby. Hlavní postava pomohla mladé studentce získat výjezdní doložku do Francie výměnou za společně strávenou noc.
První klapka padla ve Voděradských bučinách u Jevan. Štáb zde připravoval scénu fingované sebevraždy, tělo s oddělenou hlavou si zahrál herec Filip Kaňkovský. Luxusní dům hlavní postavy s výhledem na hřiště je ve skutečnosti kladenská Galerie. Sousední fotbalový stadion přidali grafici do záběrů digitálně.
Drobné přešlapy rekvizitářů
Pozornému oku diváka neuniklo několik historických nesrovnalostí. Děj z devadesátých let doprovází rekvizity z mnohem pozdější doby. Počítače na policejním oddělení zobrazují operační systém vydaný až v roce 2010. Kriminalisté navíc při odposleších nosí moderní sluchátka uvedená na trh ve stejné době.
V další scéně projíždí kolem žlutý autobus dopravce, který tyto vozy nasadil až v roce 2011. Na silnicích parkují auta s evropskými poznávacími značkami, přestože Česká republika v Evropské unii tou dobou ještě nebyla. Obdobnou nepřesností je luxusní auto značky Bentley Continental GT zobrazené ve scéně z roku 2001. Automobilka model představila o dva roky později.
Ve filmu zazní i chytrý odkaz na slavnou francouzskou filmovou sérii. „Vemem tady autobus a pojedem do Saint Tropez za četníkama,“ utrousil v jedné scéně herec Kryštof Hádek. Závěrečný záběr navíc kompozicí a komentářem nápadně kopíruje konec kultovní počítačové hry Mafia z roku 2002.
Diváci si mohou film Příběh Kmotra připomenout na obrazovkách televize Nova 31. července ve 20:20. Reprízu odvysílá stanice Nova Cinema 5. srpna ve 20:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
