Snímek Sedm let v Tibetu dodnes vyvolává emoce nejen díky příběhu o nepravděpodobném přátelství mezi rakouským horolezcem a mladým Dalajlámou, ale i kvůli kontroverzím, které vypluly na povrch těsně před premiérou.
Režisér Jean-Jacques Annaud do role Heinricha Harrera obsadil Brada Pitta, který za svůj výkon inkasoval osm milionů dolarů. Příběh o vnitřním přerodu muže, který po útěku ze zajateckého tábora prošel Himálajemi až do Lhasy, stál 70 milionů dolarů a celosvětově jich vydělal přes 131 milionů. Realita za kamerou však byla často dramatičtější než scénář.
Temný stín minulosti
Největší šok přišel v roce 1997. Vyšlo totiž najevo, že skutečný Heinrich Harrer byl členem SS a nacistické strany v hodnosti odpovídající seržantovi. Film sice ukazuje Harrera jako muže, který nacisty nenávidí, ale realita byla jiná. Harrer si musel žádat Heinricha Himmlera o povolení k sňatku a na obřad dorazil v nacistické uniformě. Režisér Annaud později přiznal, že určité napojení tušil, ale neprověřoval ho, protože na zastavení projektu bylo už pozdě.
Po protestech židovských organizací musely být do hotového filmu na poslední chvíli nahrány scény, které Harrerovu minulost vyjasňují. Sám horolezec své angažmá později označil za mladickou chybu.
Dalajláma, který v roce 1945 potkal tehdy čtyřiatřicetiletého Harrera, zůstal jeho přítelem i poté, co se o jeho minulosti dozvěděl. Zajímavostí je, že Brad Pitt měl v době vydání filmu také přesně 34 let a s Dalajlámou sdílí Harrer dokonce i stejný den narození. Skutečný horolezec však obsazení hollywoodského idola komentoval s humorem. „Brad Pitt byla hrozná volba pro mou roli. V jeho věku jsem vypadal mnohem lépe než on,“ žertoval Harrer.
Diplomatické peklo
Čínská vláda film okamžitě po premiéře odsoudila. Nelíbilo se jí zobrazení čínských důstojníků jako arogantních a hrubých lidí ani pozitivní vykreslení Dalajlámy. Výsledkem byl doživotní zákaz vstupu do Číny pro Brada Pitta a Davida Thewlise. Pitt se do země podíval až v roce 2016 při propagaci jiného snímku. Herec se k politickému problému vyjádřil se svou typickou přímostí. „Koho zajímá, co si já myslím, že by Čína měla dělat s Tibetem? Jsem jenom herec. Jsem dospělý chlap, co si patlá na obličej make-up,“ řekl pro magazín Time.
Natáčení v utajení
Režisér Annaud se nenechal odradit politickým tlakem a vyslal do Tibetu tajný štáb, aby pořídil autentické záběry. Celkem dvacet minut těchto „ilegálních“ záběrů se dostalo do finálního střihu, což zůstalo tajemstvím až do léta 1999. Většina filmu se však musela točit v Argentině, kde v podhůří And vyrostla replika tibetského města Lhasa. Do Argentiny se museli dovážet i jaci. Každé zvíře mělo svůj vlastní pas s fotografií a otisky zubů.
Autentické emoce a rodinná pouta
Jedním z nejzajímavějších momentů castingu byla Jetsun Pema. Skutečná sestra 14. Dalajlámy si ve filmu zahrála jeho matku, tedy svou vlastní matku. Schválení scénáře navíc pomohl zajistit Richard Gere, který byl původně zvažován pro hlavní roli. Ačkoliv se ve filmu neobjevil, poslal scénář Dalajlámovi, aby získal jeho požehnání. Ten si text přečetl a byl s ním spokojen.
Režisér na place neváhal používat i drobné lsti k dosažení lepších výkonů. Když postava Harrera konfrontuje Ngawanga, herec BD Wong netušil, že ho má Pitt podle scénáře hodit do špíny. Jeho šokovaná reakce je díky tomu naprosto autentická.
Film zůstává důležitým svědectvím o invazi do Tibetu, během které zemřelo 1,2 milionu Tibeťanů.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Sedm let v Tibetu můžete zhlédnout na Nova Cinema v neděli 25. ledna od 14:35. 26. ledna pak bude film vysílat Nova Action od 3:00.
