Kriminální drama Svědectví mrtvých očí z roku 1971 servíruje temný příběh zrady a vraždy ve vyšší společnosti. Režisér Otakar Fuka ve svém prvním samostatném filmu rozehrál partii mezi bohatou redaktorkou Hedvikou a jejím záletným manželem. Za kulisami natáčení tohoto napínavého snímku s Jiřím Adamírou a Slávkou Budínovou se skrývá nejedna překvapivá skutečnost. Tvůrci bojovali s dobovými zákazy a divákům naservírovali i masivní logické díry.
Zásah shora
Příběh profesora Horáčka a jeho manželky se točí kolem nevěry s podnájemnicí Danielou. Představitelka této mladé milenky Danuše Klichová strávila před kamerou poměrně dost času bez oblečení. Původní verze snímku obsahovala mnohem více odvážných postelových scén. Úřadující komunistická cenzura je bez milosti vystřihla a do finálního sestřihu vůbec nepropustila.
Herecký partner Jiří Adamíra se při natáčení choulostivých záběrů zachoval jako naprostý gentleman. Po každém ohlášení konce klapky svou kolegyni okamžitě zahaloval do připraveného županu a chránil tak její soukromí před zraky početného štábu.
Nereálné vyšetřování
Dějová linka staví na tragické autonehodě ve tmě uprostřed opuštěné krajiny. Manželský pár srazí mladou stopařku a profesor Horáček odklízí tělo do křoví. Horáčková svého muže při této temné činnosti tajně vyfotografuje a získá kompromitující materiál. Úroveň tehdejší fotografické techniky takový kousek naprosto vylučuje. Pořízení ostrého snímku za hluboké noci bez blesku a dlouhé expozice patřilo v sedmdesátých letech do říše čistého sci-fi.
Záhadu představuje i samotné policejní pátrání po viníkovi. Technik ze servisu upozorňuje Horáčka na zdržení opravy jeho vozu značky Cortina. Jako důvod uvádí detailní policejní prověřování majitelů právě tohoto specifického typu automobilu. Opuštěná noční silnice nenabídla vyšetřovatelům žádného svědka srážky. Příslušníci bezpečnosti by museli ovládat jasnovidectví pro přesné určení konkrétní automobilové značky.
Filmaři ignorovali i základní kontinuitu oblečení v jednotlivých záběrech. Jiří Adamíra tráví volné chvíle se svou milenkou na chatě a herci se ze srandy vzájemně kropí vodou. V prvním okamžiku má muž na sobě čistě bílou košili. V hned následujícím střihu se jeho svršek nevysvětlitelně změní na košili s kostkovaným vzorem a odhaluje nedůslednost skriptu.
Hlasy kolegů z branže
Někteří herci se na plátně objevují pouze fyzicky a z reproduktorů k divákům promlouvá zcela odlišný hlas. Zdena Dančíková v roli Zdeničky mluví prostřednictvím herečky Edity Dindělové. Ladislav Mrkvička ztvárnil postavu Luďka Březiny a musel se smířit s kompletním předabováním své role. Režisér svěřil zvukovou stopu této figury Janu Faltýnkovi.
Takové praktiky patřily v tehdejší kinematografii k běžným postupům pro dosažení specifického uměleckého záměru nebo maskování technických potíží s kontaktním zvukem.
Hudební recyklace a architektura
Během sledování filmu zazní hudební motivy z pera skladatele Jiřího Šusta. Pozorný posluchač tyto melodie bezpečně identifikuje i v mnohem slavnějším díle československé kinematografie. Autor některé vybrané pasáže vzal a beze změny je použil ve snímku Vesničko má středisková z roku 1985. Kriminální drama čerpalo atmosféru z reálných lokací v Břevnově, Hlubočepech a obcích Nalžovice a Božetice.
Bohatství obou hlavních hrdinů ilustruje impozantní vila na adrese Pod Žvahovem v pražských Hlubočepech. Luxusní nemovitost navrhl uznávaný architekt Jan Hanuš Svoboda. Tento tvůrce následně emigroval do Spojených států amerických a zanechal doma několik architektonických klenotů.
Film divákům servíruje dobové kousky z oblasti elektrotechniky v čele s televizorem Tesla Dajána v kanceláři postavy Josefa Beka. Na náhrobku hlavní hrdinky pak stojí vytesaný text: „To jenom tajná křídla se ve mně zvedla.“ Tato věta představuje fragment z básně neznámého autora a dodává tragickému příběhu posmutnělou tečku.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
Snímek Svědectví mrtvých očí můžete zhlédnout na ČT1 v neděli 29. března od 22:45.
