Snímek Tahle země není pro starý patří mezi nejoceňovanější díla bratrů Joela a Ethana Coenových. Drsný příběh z prostředí amerického jihozápadu posbíral čtyři Oscary a dodnes fascinuje filmové fanoušky po celém světě. Samotné natáčení ovšem přineslo spoustu překvapivých a úsměvných situací.
Krvavé účty a nechtěné zranění
Filmaři museli během práce v prašném texaském prostředí řešit velmi praktické problémy. Filmové oddělení maskérů nakoupilo speciální umělou krev za 800 dolarů za jediný galon. Joel Coen tento velký výdaj pochopil ve chvíli, kdy natáčeli scénu po hromadné přestřelce. Obyčejná filmová krev se totiž vyrábí z cukru a ležící herce by okamžitě pokryla vrstva mravenců a dalšího pouštního hmyzu. Extrémně drahá tekutina hmyz vůbec nelákala a komparzisté mohli v klidu ležet v prachu.
Herec Josh Brolin získal vysněnou roli Llewelyna Mosse, ale pouhé dva dny poté se vyboural na motocyklu a zlomil si rameno. Při letu přes kapotu auta prý myslel jen na to, jak moc chtěl pracovat s Coenovými. Jeho zranění nakonec nepředstavovalo žádnou překážku. Podle scénáře postava Llewelyna schytá kulku do ramene hned na začátku celého příběhu a Brolin tak mohl svou bolest využít pro autentičtější herecký výkon. Zranění naprosto dokonale zapadlo do předem připraveného děje.
Zásah od sousedů a podivný účes
Štáb si vybral pro natáčení lokace kolem města Marfa v Texasu. Shodou okolností hned ve vedlejší oblasti pracoval režisér Paul Thomas Anderson na svém snímku Až na krev. Jednoho dne museli Coenovi úplně zastavit práci, protože jim do širokého záběru krajiny vstoupil oblak černého kouře. Sousední produkce zrovna testovala pyrotechniku u hořící ropné věže. Kamery se znovu rozběhly až další den po úplném rozptýlení dýmu. Oba snímky se o rok a půl později utkaly o hlavní ceny Akademie.
Postava nemilosrdného zabijáka Antona Chigurha vyžadovala specifický vzhled. Tvůrci použili jako předlohu pro jeho účes starou fotografii návštěvníka nevěstince z roku 1979. Javier Bardem se po prvním pohledu do zrcadla vyděsil a postěžoval si, že po takové proměně o něj ženy ztratí zájem. Režiséři si naopak nadšeně plácli, protože herec vypadal přesně tak odpudivě a podivně, jak si od začátku představovali. Bardem později žertoval, že jeho nejúspěšnější role provázejí ty nejhorší účesy.
Přesná diagnóza a tichá zbraň
Bardem původně roli zvažoval velmi opatrně. Režisérům na první schůzce rovnou oznámil, že neumí řídit auto, mluví špatně anglicky a nenávidí jakékoliv násilí. Bratři mu odpověděli, že přesně z toho důvodu si ho vybrali. O několik let později potvrdila herecký výkon skupina forenzních psychiatrů. Odborníci analyzovali 400 různých filmů a hledali nejvěrnější zobrazení psychopata. Chigurha vybrali jako naprosto přesný klinický obraz člověka neschopného empatie, lásky nebo pocitu viny.
Vrah na plátně používá velmi netradiční nástroj. Jde o takzvanou jateční pistoli sloužící k omračování dobytka před porážkou. Volba této zbraně nese silnou symboliku, protože vrah vnímá své oběti spíše jako zvířata a samotné zabíjení bere jako mechanickou a nevyhnutelnou práci bez osobní msty. Tento nástroj má pro zabijáka navíc velkou praktickou výhodu. Pistole funguje velmi tiše a dokáže nenápadně vyrážet zámky u dveří. Obyčejné palné zbraně s tlumičem totiž vydávají mnohem větší hluk.
Hra se zvuky a fiktivní jméno
Film se vyznačuje neobvyklou prací se zvukem a hudbou. Skladatel Carter Burwell vytvořil pouze šestnáct minut původní hudby. Zbytek děje podkreslují výhradně přirozené zvuky přímo z prostředí. Divák slyší jen to, co se aktuálně děje na plátně. Zajímavost skrývají i závěrečné titulky s kolonkou pro střih. Uvedený střihač Roderick Jaynes ve skutečnosti neexistuje. Jde o společný pseudonym obou režisérů, kteří si tímto způsobem vyřešili přísná cechovní pravidla zakazující uvést dvě různá jména.
Snímek Tahle země není pro starý můžete zhlédnout na Prima MAX v pondělí 14. září od 22:00.
Další filmové a seriálové zajímavosti si můžete přečíst ZDE.
